.Od vajíčka ke kuřeti Máme nalíhnuto, a co teď?
K dalšímu odchovu vybíráme mláďata čilá, silná, dobře vyvinutá se vtaženým pupkem. Pokud jsme líhli pod kvočnou, pravděpodobně bude kvočna i kuřátka odchovávat. Naopak, o kuřata z líhně se musíme postarat sami. Vytvoření vhodných podmínek odchovu má vliv na budoucí užitkovost, můžeme ovlivnit i exteriér. Podstatný je dostatek prostoru, přiměřená teplota, plnohodnotná výživa i dostatek pitné vody. Nejdůležitější je ale péče chovatele, který by měl podle potřeby podmínky upravit.

Fotografie:

    To, zda je teplota v odchovně optimální, snadno poznáme podle chování kuřat. Pokud je jim zima, tlačí se pod tepelným zdrojem, naopak při vysoké teplotě jsou namačkaná k okrajům odchovny. Pokud je teplota optimální, jsou rozptýlena v celém prostoru.
    U divoké řady zbarvení (koroptví, rezavě koroptví) k rozlišení pohlaví poslouží klasicky délka a ostrost proužků táhnoucí se za očima kuřátek.
    K vytápěné odchovně je dobré přidat „studenou“ – nevytápěnou část. Na fotografii jsou třítýdenní kuřata zdrobnělých velsumek.
    Vhodnou podestýlkou je sláma.
    Dvoudenní zdrobnělé holokrčky modré.

 

Podívejme se na jednotlivé druhy

Kuřata
Kuřata oschlá v líhni přemístíme do připravené odchovny s teplotou 32 °C, vždy po týdnu postupně snižujeme teplotu o 2 stupně na konečných 18 °C. Uvedené teploty měříme v blízkosti podlahy, kde se kuřata pohybují. Ideální je přímo vyhřívaná podlaha (výhřevná deska), tepelným zdrojem může být žárovka, infralampa nebo klobouková kvočna. Pokud budou zdrojem tepla infračervené paprsky, jejich výhodou je, že hned po zapnutí vyrábí rovnoměrné teplo. Odchovnu však dostatečně nevytopí, když je velká zima. To, zda je teplota v odchovně optimální, snadno poznáme podle chování kuřat. Teplota není stejná v celé odchovně, kuřata si vyhledávají vhodnou teplotu tím, že se vzdaluje, nebo přibližuje tepelnému zdroji. Pokud je jim zima, tlačí se pod tepelným zdrojem, naopak, při vysoké teplotě jsou namačkaná k okrajům odchovny. Pokud je teplota optimální, jsou rozptýlena v celém prostoru.


Při nízkých teplotách kuřata trpí katary a průjmy, zaostávají ve vývinu, mohou vzniknout deformace končetin. Stejně jako nízká je nevhodná i příliš vysoká teplota - kuřata odchovaná v takovém prostředí nejsou otužilá, rychle dýchají, přijímají velké množství vody a málo krmiva, zpomaluje se jejich růst. Můžeme také pozorovat přerůstání hřebenů a laloků. Od šestého týdne stáří se kuřata většinou obejdou bez tepelného zdroje.


Jako podestýlku nepoužíváme materiály, které by kuřata mohla sezobat, v prvních dnech jsou nevhodné např. piliny, rašelina. Vhodné jsou hobliny, řezaná sláma nebo řezané seno, používají se i noviny. K vytápěné odchovně je dobré přidat „studenou“ – nevytápěnou část, napomáhá otužování a přispívá k podpoře látkové výměny. Do venkovního výběhu pouštíme kuřata podle počasí.


Relativní vlhkost v odchovně se pohybuje v rozmezí 65–75 %. Důležité je – obzvláště při větší koncentraci zvířat – větrání. Nesmí ale vzniknout průvan. Důležitým faktorem je délka světelného dne. Prodlužující se světelný den působí příznivě na růst a vývin, urychluje pohlavní dospívání.


Hřady přidáváme od 8. týdne stáří. Umísťují se asi 15 cm nad podestýlku, jejich šířka je u velkých plemen 8–10 cm, hrany jsou zaoblené. Pokud kuřata odmala nesprávně hřadují, vznikají často prolákliny prsní kosti.


Voda ani krmení nesmí být znečištěné trusem, ani jinak znehodnocené. K tomu by mělo dopomoct využití vhodných krmítek a napáječek. V prvních dnech podáváme kuřatům směs v mělkých nádobách, postupně je vyměníme za krmítka. Kuřata by z nich neměla krmení vyhrabávat (zbytečné ztráty a prašnost) a znečišťovat je trusem, krmivo zde nesmí navlhnout.


Důležitý je použitý materiál – měl by být omyvatelný, s možností dezinfekce, zdravotně nezávadný. Nevhodné je např. podávat kyšku, siláž a jiná kyselá krmiva do pozinkovaných nádob, mohou se z nich uvolňovat jedovaté látky.


Podstatná je také dostatečná délka krmítka a napájecích ploch. Každé kuře musí u krmítka najít své místo. Hrana krmítka má být ve výši zad kuřat, plníme je jen do poloviny výšky.


Těsně před vylíhnutím kuře vtahuje do břišní dutiny zbytek žloutkového vaku. Ten je pak zdrojem živin v prvních hodinách po vyklubání. Kuře v této době – až 48 hodin – „nemusí“ přijímat potravu ani vodu, proto je tato doba nejvhodnější k přepravě (pokud k ní má dojít).


Pokud kuřata nebudeme přepravovat, podáváme první krmivo ihned. Důležité je zabezpečit kuřatům vhodnou a plnohodnotnou výživu. Už jen proto, že v prvních dnech po vylíhnutí je intenzita růstu největší, pak postupně klesá. Složení a poměr živin v krmné dávce se u jednotlivých plemen liší.


Krmivo musí obsahovat dostatek dusíkatých látek a všechny ostatní důležité komponenty. První jeden až dva dny můžeme podávat kukuřičný nebo pšeničný šrot popř. strouhanku, ale už druhý den postupně přidávat směs.


K napájení podáváme vlažnou vodu, studená voda způsobuje průjmy. Během prvních týdnů můžeme podávat i slabý černý nebo heřmánkový čaj. Počítáme asi se dvěma litry nápoje pro 30 kuřat na den. Od třetího dne můžeme přidat kyšku – je nejen zdrojem bílkovin, ale také vynikajícím preventivním prostředkem proti kokcidiím (nevyhovuje jim kyselé prostředí v trávicím traktu). Mléko nepodáváme čerstvé – snadno začne kysnout a nakyslé způsobuje průjmy.


Pro vývoj kuřat je výhodný oddělený odchov kohoutků a slepiček od prvního dne. Výhodné tu může být sexování kuřat, tj. jejich rozdělení podle pohlaví. Sexování má význam také tam, kde kohoutky nepotřebujeme odchovávat, zejména v chovech lehkých plemen slepic, kdy i kohoutci zařazení do výkrmu rostou, resp. osvalují velmi pomalu, a byli by ekonomickou zátěží.


Tam, kde chceme mít širší výběrovou základnu exteriérově dobrých zvířat (pro výstavy, pro chov), většinou i kohouty necháváme, a ty horší vytřídíme až podle zjevných vad později. Kuřata se sexují několika metodami, z nichž v drobnochovech jsou použitelné autosexingové metody. Ty jsou geneticky podmíněny, tzn., že některé exteriérové znaky jsou vázány na pohlavních chromozomech X (Z). Nositelem je u ptáků samice (typ Abraxas) a při křížení dochází u potomstva k tzv. přenosu znaku křížem.


Nejznámější je rozdílnost zbarvení kuřat u žíhaného, krahujcového a rodobarvého barevného rázu. Kohoutci jsou tu světlejší než slepičky – jednodenní kuřata mají větší nažloutlou skvrnu v zátylku. U divoké řady zbarvení (koroptví, rezavě koroptví) k rozlišení pohlaví poslouží klasicky délka a ostrost proužků, táhnoucích se za očima kuřátek. Ze zkušenosti mohu potvrdit, že slepičky mají dlouhý, tmavý, ostře kreslený proužek, táhnoucí se po stranách hlavy od oka k zadní části hlavy, a tmavý pruh, táhnoucí se od temene až k ocasu. Naproti tomu kohoutci nemají žádný proužek, nebo jen slabý a krátký u oka, a jen slabě zřetelnou skvrnu na temeni hlavy. Některé zdroje to ale určují jako nepřesné.


K dalším patří japonská kloakální metoda, kterou v roce 1925 popsal Japonec Masui. Je založena na rozdílech v utváření „genitální“ části kloaky u právě vylíhlých kuřat, pro drobnochovatele je nedostupná.
(Pokračování příště.)

Výkrm kuřat
Kohoutky vyřazené z dalšího chovu můžeme vykrmit. Stále více chovatelů se dotazuje i na to, která plemena je vhodné vykrmovat, a na výkrm brojlerů. Zvířata, nejčastěji kohoutky, můžeme k výkrmu vybrat hned po vylíhnutí (viz sexování), v čistokrevných chovech ale častěji vykrmujeme zvířata s neodpovídajícími exteriérovými znaky, především kohouty, jež od ostatních oddělujeme později.

Fotografie:

    Rodajlendky pomaleji opeřují.
    Dobrou růstovou schopnost prokazují např. sasexky.
    Faverolky mají bílou kůži, velmi jemné maso a dobře se vykrmují.
    Velmi dobře osvalené jsou bojovnice indické.
    Vyandotky mají dobrou chuť masa, kratká záda mohou být příčinou nižší oplozenosti vajec.

Co má vliv na průběh výkrmu a kvalitu masa?

Průběh výkrmu a kvalita získaného masa závisí především na genotypu a vlastnostech vykrmovaných zvířat, ale také na podmínkách prostředí a jejich výživě.

 

 

Druhová a plemenná příslušnost

Složení a vlastnosti masa jsou rozdílné u jednotlivých druhů drůbeže, ale i u různých plemen. Důležitá je především ranost jako schopnost dosáhnout co nejrychleji jatečné zralosti. Pokud chceme chovat kuřata pouze pro výkrm, musíme pamatovat na to, že čím je doba potřebná k dosažení jatečné zralosti kratší, tím je menší spotřeba krmiva na kilogram přírůstku. Výběr plemene k výkrmu ovlivní i barva kůže a peří, různé jsou ale i vlastnosti svaloviny, např. délka svalových vláken, křehkost, chuť apod. Ne všechna plemena jsou pro výkrm stejně vhodná.

 

U většiny lehkých nosných plemen kura jsou kohoutci k výkrmu nevhodní, protože pomalu osvalují a jejich svalovina není příliš vyvinutá. Uvádí se, že kohoutci leghornek a vlašek se vykrmovali do živé hmotnosti 1,2 kg 12–14 týdnů. Spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla vysoká, vykrmená kuřata byla málo osvalená, nohatá, s nepříliš lákavým vzhledem. U většiny lehkých nosných plemen se už od 5.–6. týdne věku projevuje účinek pohlavních hormonů, které zpomalují růst. Některá lehká plemena se pro maso použít dají, např. kohoutci českých slepic jsou jatečně zralí v 8–10 týdnech. Mají bílé šťavnaté maso s delšími svalovými vlákny jemné chuti, zejména maso ze stehen má nádech „divočiny“. Barva kůže českých slepic je bílá. Pro maso byla původně šlechtěna i některá další plemena, např. štýřanky.

 

Dobře využitelná pro výkrm jsou středně těžká plemena, jejichž užitkové zaměření je maso a vejce. Dobrou růstovou schopnost prokazují hempšírky, bílé plymutky a sasexky. Drážďanky jsou rychle rostoucí plemeno s chutným masem. Faverolky mají bílou kůži, velmi jemné maso a dobře se vykrmují. Šumavanky vynikají rychlým růstem, dobrou zmasilostí a rychlým opeřováním. Barneveldky jsou odolné a rychle rostou, kohoutci opeřují pomaleji než slepičky. Rodajlendky a plymutky žíhané opeřují pomaleji, vykrmená zvířata zabitá s „píšťalami“ vypadají nevábně, se zabíjením je vhodné počkat, až dopeří. Vyandotky mají dobrou chuť masa, svalová vlákna jsou kratší a maso je šťavnaté a měkké. Pokud byste je chtěli chovat pouze pro maso, musíte počítat s nižší oplozeností, kterou způsobuje typický lyrovitý tvar těla s krátkými zády. Amroksky oproti plymutkám rychleji opeřují i rostou.

 

Těžká plemena, jako jsou kočinky, brahmánky a orpingtonky, mají nízkou snášku i oplozenost, horší líhnivost, pomalejší růst a vyšší spotřebu krmiva.

 

Indické bojovnice a bojová plemena vůbec se vyznačují širokou hrudí, výborným osvalením prsou, stehen a holení. Dospívají později, je u nich nižší snáška a tím i menší počet potomků. Podílejí se na tvorbě masných hybridů.

 

Pro mnohé spotřebitele je důležitý vzhled jatečně opracované drůbeže, především barva kůže. U nás je preferována kůže žlutá, pro mnohé může být nežádoucí bílá kůže např. sasexek. Dát si pečínku z masa hedvábniček, jejichž maso je sice bílé, ale veškeré blány a kůže jsou modré, se odhodlá jen málokdo. Jejich maso má zajímavou příchuť divočiny. Zvláštní chuť masa mají také české slepice.

 

Při škubání je výhodná bílá barva peří. Pokud má zabité zvíře nedorostlé peří, na kůži nezůstávají neestetické tmavé skvrny jako u jiných zbarvení.

 

 

Slepice, nebo kohouti?

Také pohlaví má vliv na kvalitu masa. Při líhnutí se uvádí vyrovnaný poměr pohlaví - jen mírně ve prospěch slepiček. Stát se ale může i to, že z 50 kuřat máme 40 kohoutků …

 

Rozdíly mezi pohlavími jsou dány zejména aktivitou pohlavních žláz. Slepice mívají úspornější metabolismus, menší osvalení, nižší pohybovou aktivitu, jsou méně agresivní. Kohoutci zpočátku rostou rychleji než slepičky, později se projevují účinky pohlavních hormonů, které růst zpomalují. I přísloví praví, že: „Dobrý kohout nikdy netloustne.“

 

Při výkrmu brojlerových kuřat se účinek pohlavních hormonů neprojeví, větší přírůstky mají kohoutci (zabíjejí se např. v 6 týdnech).

 

Rozdíly mezi pohlavími lze částečně potlačit odstraněním pohlavních žláz – kastrací. Naši předkové přišli na to, že mnohem lépe a rychleji než kohouti rostou kapouni, tj. vykastrovaní kohouti. Kapouni mají slepičí vzhled, jsou samotářští, klidní, spotřebovávají více krmiva a jejich maso má jemnou chuť. Čím dříve se kohout „vykapounuje“, tím rychleji přibírá a jeho maso je jemnější. Starší literatura uvádí, že ve věku několika měsíců váží kapouni 2–3 kg. Kastrace je složitější než u savců, protože varlata jsou uvnitř těla. Kapouni se umisťovali v čisté místnosti, krmili se málo do doby, než se rána zahojila. Pak se co nejdřív vraceli do hejna. Pokud rána začala hnisat, mazala se 5 % kafrovou mastí. Tři měsíce po „vykapounování“ se kapouni krmili jako ostatní drůbež – hlavní byla pastva, pokud nebyla možná, podávala se tráva, jetel nebo vojtěška. Druhý měsíc se přidávalo zrní, jeho množství se postupně zvyšovalo, čtvrtý měsíc se začali vykrmovat. Připravovala se míchanice z vařených brambor a ječného šrotu, přidával se doplněk Nukleasa s 60 % bílkovin a 6 % kyseliny fosforečné. Pátý měsíc se zvířata umístila jednotlivě tak, aby se nemohla volně pohybovat a tučněla.

 

 

Věk zvířat

V průběhu vývoje se mění tělesný růst i složení tkání a sekretů. Tvorba svaloviny při dosud minimálním ukládání tuku narůstá většinou do doby dosažení fyzické a pohlavní zralosti. S pokračujícím věkem dochází ve svalovině k dalším změnám – mění se její barva, zvyšuje se i podíl tuku a vaziva a mění se i smyslové vlastnosti masa. Uvádí se, že masa mláďat jsou sice biologicky méně hodnotná, ale lépe stravitelná. Starší zvířata mají nízké přírůstky, a to většinou převážně tuku, a vysokou spotřebu krmiva.

 

 

Zdravotní stav

Zdravotní stav je u zvířat ovlivňován jak genetickými předpoklady, tak prostředím. Udržení a kontrola dobrého zdravotního stavu jsou potřebné zejména proto, že některé infekční nemoci jsou přenosné i na člověka, např. salmonelózy. Produkty nemocných zvířat, i když neobsahují nebezpečné zárodky, vykazují vždy sníženou biologickou hodnotu způsobenou zvýšeným metabolismem za současně omezeného příjmu krmiva.

 

 

Podmínky pro výkrm

I u výkrmu platí, že se nesmí nic zanedbat ani v prvních dnech života kuřat. Technika chovu ovlivňuje především ekonomiku chovu, kvalitu produktu – masa – jen nepřímo.

 

Karel Škoda ve své monografii Výnosný chov drůbeže z roku 1924 uvádí: „Žír menší měrou lze prováděti dvojím směrem: Jest buď přirozený, při kterém se drůbeži pokrm předkládá, aby jej dosytnosti pojídala sama, aneb žír umělý, při kterém se drůbeži proti její vůli potrava vpravuje do volete.“ Vezměme to od konce. Druhý způsob se u nás prakticky neprovádí, ochránci zvířat by nám dnes nejspíš dali co proto. Používaly se při něm trychtýře, jejichž pomocí se nalévala tekutá potrava přímo do volete. V Anglii a ve Francii se používalo zvláštních strojů, zvířata se krmila co 4–6 hodin. Drůbež se vykrmila za 3 neděle (dokrmovaly se už vyspělé kusy). Vykrmená drůbež měla větší podíl tuku, což už neodpovídá současným požadavkům stravování. Dnes většina z nás dává přednost šťavnatému, libovému masu. Husy se tak vykrmovaly také pro tučná a velká játra.

 

Zatímco při odchovu se kuřatům dopřává prostor, při výkrmu bývá plocha kurníku, popř. i výběhu, malá. Pohyb by se měl během výkrmu omezovat, protože znamená výdej energie a zvýšení spotřeby krmiva. Na 1 m2 podlahy počítáme maximálně 15 kuřat (do 2 kg hmotnosti). Prostor musí být dobře větratelný (v zimě počítáme s výměnou 1–1,5 m3 vzduchu za hodinu na 1 kg živé hmotnosti kuřat, v létě až 6 m3), na zimu tepelně izolovaný, velmi důležité je udržovat jej v čistotě. Stelivo musí mít dobrou nasávací schopnost, musí být měkké, aby nedocházelo k otlakům. Vhodná je řezaná sláma nebo hobliny. Vysoká vlhkost může u zvířat způsobit otoky kloubů. Také je třeba vyvarovat se stresů, zejména dlouhodobé stresové situace snižují obranyschopnost organismu a mohou vyvolat zdravotní problémy.

 

Teplota při výkrmu by neměla klesnout pod 20 °C. Při nízkých teplotách se zvyšuje spotřeba krmiva, živiny organismus spotřebovává na udržení tělesné teploty. Příliš vysoká teplota zase způsobuje nižší příjem krmiva a tím i snížení přírůstků. U malých kuřat je obdobná jako u odchovu. Vhodná vlhkost je 50–70 % (na začátku vyšší, až 80 %).

 

V prvních dnech života se doporučuje vysoká intenzita osvětlení, aby kuřata dobře viděla na potravu. Později se intenzita sníží, také doba svícení se zkracuje. U brojlerů se udává, že v noci mohou být potmě 6 hodin. Uvedený světelný režim by měl podpořit imunitu, vývoj kostry a zlepšit využití krmiva. Světlo se vypíná pravidelně, protože kuřata si vytvoří podmíněný reflex a těsně před zhasnutím přijímají více potravy.

 

Výživa ovlivňuje užitkovost, zdraví, ale také kvalitu masa a tuku. Zásady krmení jsou podobné jako u odchovu, ale krmná dávka je bohatší na energetické složky. Výhodné je používat hotové kompletní krmné směsi určené k výkrmu. Pokud máme vlastní zdroje krmiv, můžeme k nim přidat doplňkovou krmnou směs. Lépe využitelná jsou upravená krmiva – šroty. Příliš jemně rozemletá krmiva drůbež špatně přijímá, lepí se jí na zobák, celé zrno nebo příliš hrubě rozdrcená mají horší využitelnost. Můžeme podávat také míchanice.

 

Kdysi se jako krmivo rychle působící na přírůstek doporučovala ječná a kukuřičná mouka smíchaná s teplým mlékem na drobenku. Uvádí se také zkrmování pohankové mouky. K výkrmu se používají rovněž pařené brambory, jsou především zdrojem energie, ale i bílkovin. Ať už použijeme jakékoli krmivo, musíme pamatovat na optimální složení krmné dávky, odpovídající musí být poměr mezi metabolizovatelnou energií a dusíkatými látkami. Pro záchovu potřebují kuřata především energii, pro dosažení dobrého přírůstku správný poměr mezi energií a dusíkatými látkami, ve kterých musí být zastoupeny všechny nepostradatelné aminokyseliny. Při vyšším podílu energie budou tučnět. Pro úpravu poměru živin je výhodné použití nešrotované pšenice. Důležitý je i dostatek minerálních látek a vitaminů. Pro jejich doplnění můžeme použít některý z široké nabídky přípravků.

 

Nesmíme zapomínat ani na grit nebo písek, které napomáhají rozmělnění přijaté potravy ve svalnatém žaludku.

 

Pokud nakoupíte starší kuřata na dokrmení, je dobré zjistit původní způsob krmení a pokračovat v něm, popř. na novou krmnou dávku přejít postupně.

 

Vodu by měla mít vykrmovaná zvířata k dispozici stále. Napáječky volíme takové, aby nedocházelo k rozstříkávání vody. Vlhká podestýlka je vhodným substrátem pro plísně a může způsobit problémy na běhácích.

 

Aby se zvířata ke krmítkům a napáječkám vešla a nedocházelo ke rvačkám a stresování, popř. vytlačování slabších jedinců, počítáme s délkou krmítka alespoň 10 cm na kus (od 9. týdne věku).

 

Z hlediska spotřeby krmiva, ale také kvality masa není výhodné dokrmovat zvířata příliš dlouho. Zbarvení kůže a tuku může ovlivnit podávání krmiv s obsahem pigmentů, např. kukuřice nebo vojtěšky.

 

 

Výkrm brojlerů

Pokud chceme kuřata jen pro výkrm, můžeme uvažovat o zakoupení masných hybridů – brojlerů. Brojleři jsou původně kuřata (dnes i další druhy zvířat) produkovaná v rychlovýkrmu. Jde o robustní, rychle rostoucí zvířata, která dobře využívají krmivo a vykazují dobrou výtěžnost masa. Hmotnost kuřat ve 42 dnech se pohybuje okolo 2,5 kg, spotřeba krmiva je kolem 2 kg na kg přírůstku. Musíme pro to ale vytvořit vhodné podmínky. Koupit lze malá i odrostlejší kuřata.

 

Jen pro zajímavost, www.osel.cz uvádí, že čtvrtině brojlerů na konci výkrmu ve věku 40 dnů činí pohyb potíže, 3 % se vůbec nemůžou hýbat. Může za to intenzivní šlechtění: „Za posledních 50 let se zvýšila růstová schopnost kuřat o 300 %, z 25 g za den narostla na 100 g za den,“ říká Knowles. Problémy způsobuje jak rychlý růst, tak znesnadnění pohybu v malém prostoru.

 

Na kvalitu masa mají vliv také postmortální (posmrtné) faktory, které souvisejí s technologií porážky a opracováním jatečného těla.

 

(Ukázka z knihy Drůbež na vašem dvoře, kterou vydalo Nakladatelství Brázda)

 
Rychlá navigace: ifauna.cz » Články » Drůbež » Růst a dospívání drůbeže
Růst a dospívání drůbeže
Podle dotazů si mnoho chovatelů myslí, že nároky na chov kachen i pižmovek jsou stejné. Proto nemohu nezmínit, že jde o dva rozdílné druhy, jejich předci pocházejí z různých míst, a tak i podmínky chovu se různí.

Fotografie:

    Kachňata v okolí krmítek a napáječek poničí porost. Chutný je pro ně salát, nesmíme ho však krmit příliš.
    Potřebné je zastínění výběhů. Vhodné jsou stromy a keře. Na plodech rybízu, pod kterými kachňata odpočívají, si i ráda pochutnají.
    Po přepeření rozeznáme kačera od kachny podle stočeného peří nad ocasem – kačírku, kromě bílých plemen je také kačer v tzv. svatebním šatu jinak zbarvený než kachna. Kačer vlevo, kachna napravo.
    Po přepeření rozeznáme kačera od kachny podle stočeného peří nad ocasem – kačírku, kromě bílých plemen je také kačer v tzv. svatebním šatu jinak zbarvený než kachna. Kačer vlevo, kachna napravo.
    I kachna může být mazlíkem …
    Ideální pastvou pro kachny je vodní plocha. Pokud je k dispozici menší nádrž, je nutné, aby voda cirkulovala, měnila se a nezahnívala.
    U pižmovek je kačer větší než kachna, má výraznější bradavičnatost na obličeji a účes na krku. Vepředu kačer, vzadu kachna.

 

6. Kachny a pižmovky
Jen krátce k původu: plemena kachny domácí jsou zdomácnělou formou kachny divoké (rod: Anas), která divoce žije v Evropě, Asii, severní Africe i Americe. Plemeny kachny domácí jsou např. kachny pekingské, čárkované, elsberské, indičtí běžci, kajugy, kampbelky, saské, ruánské, smaragdové a zakrslé.


Divokým předkem pižmovky domácí, známé také jako kachna pižmová, je pižmovka velká (rod: Cairina), pocházející ze Střední a Jižní Ameriky. Známe jedno plemeno v několika barevných rázech - v našem Vzorníku jich je 14. Kachny domácí a pižmovky lze křížit, kříženci jsou ale neplodní.


Průběh růstu se odvíjí od podmínek, ze kterých pocházejí předkové. Kachňata kachny divoké se zpočátku zdržují na vodě, nelétají. Proto ukládají velké množství podkožního tuku, který je má chránit proti podchlazení, má izolační vlastnosti. Nejrychleji rostou v prvních třech týdnech, kdy rychle roste i jejich trávicí ústrojí a v té době jsou velmi žravá, přijímají z 80 % živočišnou potravu. Prsní svalovina se ale rozvíjí pomaleji. Ve třech týdnech obrůstají opeřením, v padesáti dnech začínají létat. Jídelniček dospělých kachen je tvořen rostlinnou a živočišnou potravou v poměru 1:1. Na jaře stoupá podíl živočišné potravy, před zimou zase rostlinné. Dorozumívají se hlasovými projevy.

Kachňata pižmovek rostou zpočátku o hodně pomaleji než např. kachňata pekingská. Tuk se u nich ukládá jen málo, protože jejich předkové pocházejí z teplých oblastí a navíc se nezdržují na vodě, ale v noci hřadují na stromech. Pižmovky vydávají jen syčivé zvuky.

 

 

Ustájení

Teplota pod zdrojem by měla být do 5. dne 27 až 30 °C, do 10 dnů 23 až 26 °C, do 20 dnů 18 až 22 °C, od 21. dne stačí 17 °C. V odchovně postačí teplota i o 10 °C nižší.


U kachňat odchovávaných uměle a u těch, která odchovává náhradní kvočna (slepice, krůta), je důležité, aby se do čtyř týdnů nepromočila, protože jejich chmýří není promaštěné, tuková žláza se teprve vyvíjí. Do 3 týdnů je držíme v odchovně. Přirozeně pod kachnou odchovávaná mláďata mají peří zpočátku promaštěné od matky. Suchá podestýlka je ale důležitá v obou případech odchovu. Také kachník by měl být vždy suchý. Důležité je i dostatečné větrání. Relativní vlhkost v odchovně by se měla pohybovat mezi 55 a 70 %.


Na růst má příznivý vliv světlo. Pro letní odchovy je světelný den dostatečně dlouhý, jindy je potřebné jej prodloužit na 16 až 20 hodin.


Na 1 m2 podlahové plochy kachníku počítáme až 25 kachňat do týdne věku, 20 kachňat do 3 týdnů, 15 kachňat do 4 týdnů a 8 kachňat do 8 týdnů, později 3 až 4 kachny. V suchém výběhu je to na 1 m2 15 kachňat do týdne věku, 10 kachňat do 3 týdnů, 5 kachňat od 4 týdnů.


Kachny žijí v hejnech. Jsou to aktivní a shánlivá zvířata, která zejména v okolí krmítek a napáječek nenechají nic na pokoji. Pokud jim poskytneme výběh, sbírají rostliny, hmyz i slimáky. Na rozdíl od hus se ale většinu času zdržují na vodě nebo v její blízkosti. Na vodu se vypouštějí až od 4. týdne, a to jen pokud je prohřátá (u břehu 18 °C). Na studené vodě by kachňata prochladla, protože ještě nemají dostatečně promaštěné peří. Vodítkem může být opeření spodní části trupu. Ve výběhu musí být zastíněná místa.


Uvádí se i možnost kachňata na vodu navykat, vypouštět zpočátku kachňata na omezenou vodní plochu na 1 až 2 hodiny, kdy teplota vody ani vzduchu nemá být pod 10 °C. Na noc se zavírají v prvních dvou týdnech, pak mohou být ustájena volně. Záleží ale na prostoru, kde kachňata chováte s ohledem na predátory.


Břehy nádrže by neměly být příkré, a pokud jsou, musíme vytvořit výstup z vody tak, aby se zvířata dostala bez problémů ven. U větších ploch je pro kachny zajímavé umístění „plovoucího ostrůvku“. Terén kolem rybníka je vhodný písčitý a propustný.


I kachnám, které nemají přístup na vodní plochu, bychom měli umožnit koupání, postačí vanička, ve které měníme vodu. Pokud kachny nemají dostatek vody k očištění a jsou zablácené, čistí si peří i za cenu toho, že si je oštípají.


Počítat musíme s tím, že kachny zejména v okolí vodní plochy, krmítek a napáječek zdevastují porost, okolí rozblátí, jak hledají zobáky potravu, „vyryjí“ do půdy důlky.


Při odchovu plemen kachen šlechtěných pro maso postačí nižší oplocení. Kvůli své vysoké hmotnosti ztratily schopnost letu. Pokud se stane, že se některá dostane mimo oplocení, drží se u hejna.


Odchovávat můžeme společně obě pohlaví, rozdíly v hmotnosti nejsou velké. Až v období po druhém přepeření je dobré kačery oddělit od kachen.


Pižmovky jsou dobří letci, výborně také šplhají. Způsobem života a tím, že přijímají velký podíl zelené píce, se podobají spíše husám. Pižmovky jsou typická pastevní zvířata, která vyžadují velké výběhy.


V drobnochovech je převážná většina odchovů přirozených, pižmovky spolehlivě sedí na vejcích i odchovávají kachňata. Pokud první kachňata odebereme a např. prodáme, mohou sedět i třikrát ročně. Podobně pokud vejce z prvních dvou snášek nasadíme do líhně. Kachňata jsou velmi otužilá a nevadí jim, pokud je kachna odvede na vodu.


Uměle odchovávaná kachňata pižmovek potřebují v prvním týdnu pod zdrojem teplotu 35 °C, teplota se o 2 °C týdně snižuje, až na 18 °C v šestém týdnu. Optimální doba svícení je 24 hodin v prvním týdnu, postupně se doba zkracuje až na 12 hodin v devíti týdnech.


I zde je důležitá suchá podestýlka v kachníku. Pokud máme dostatečně velký výběh, postačí dokrmovat směsí nebo obilními šroty, bramborami, přidáváme vitamínové a minerální doplňky. Pokud výběh nemáme, i zde je možné mladou zelenou píci podávat např. do jeslí.


Při manipulaci s pižmovkami je zvýšené nebezpečí poškrábání chovatele. Někteří kačeři pižmovek mohou být agresivní k jiným druhům drůbeže. Zejména při větší koncentraci zvířat je tu nebezpečí kanibalismu.



Krmení
Kachňata rostou zejména v prvních třech týdnech mnohem rychleji než kuřata. Způsob odchovu vybíráme podle svých možností, ale i podle plemene. Pozor musíme dát na to, aby krmiva nebyla zaplísněná, kachňata jsou na plísně citlivá.


V prvním týdnu se doporučuje krmit suchým krmivem, později vlhkou míchanicí. Na vlhčení míchanic je vhodná např. krouhaná červená mrkev, kyška z odstředěného mléka, syrovátka, namočený chléb. Míchanice podáváme jen v množství, které zvířata bezprostředně sežerou. Když nemáme možnost doplňovat pravidelně míchanici a je tu nebezpečí jejího zkysání, raději podáváme suchá krmiva.


Pokud nepodáváme vlhké míchanice, jsou úspornější než sypká krmiva granulované směsi. Mám s nimi velmi dobré zkušenosti, někteří autoři ale uvádí, že kachny lépe přijímají sypké směsi.


Ze zkušenosti mohu také napsat, že mladé kachny si poměrně dobře zvykají na změnu v krmení, např. přechod ze sypké směsi na míchanici. U starších zvířat je to přesně naopak.


Kachny, zejména ty, které chováme v menších výbězích bez vodní plochy, přivítají zpestření v podobě řepného chrástu nebo salátu, které ale nepodáváme ve velkém množství. Vhodné jsou různé zbytky zeleniny ze zahrádky, s chutí oštipují i kopřivy zavěšené na plotě. Nemají ale tak silné zobáky jako husy, proto je některé zeleniny – např. mrkev, červenou řepu – lepší mírně tepelně upravit a nastrouhat. Podobně je to u brambor, které jsou ale vhodnější u zvířat určených pro výkrm.

Upravenou můžeme ještě posypat šrotem nebo směsí. Podáváme jako míchanice jen v množství, které zvířata bezprostředně sežerou.


Ve vodě je pro ně zajímavý především okřehek, řasy, z tvrdého porostu oštipují mladé výhonky. Nacházejí tu plankton, larvy i dospělý hmyz, mlže, plže, pulce žab a drobné rybky. Na rybnících je chov kachen výhodný pro kachny i ryby. Kachny získávají stravu bohatou na bílkoviny, minerály a vitamíny, čistí rybník od rostlin a hnojí jej, takže přispívají k množení planktonu. Dříve se kombinace chovu kachen a ryb využívala hojně, dnes už se ve velkochovech nepoužívá, kachny jsou chovány v uzavřených halách. Kachny, které mají přístup na dostatečně velkou vodní plochu, se dokrmují do 30 dní stáří třikrát, později dvakrát. Podle vydatnosti pastvy můžeme uspořit až 50 % krmiva. Na to, jak je pastva vydatná, můžeme usuzovat podle vyprázdnění krmítek i podle přírůstků.


Po druhém přepeření je potřeba u chovných zvířat většiny plemen redukovat krmnou dávku a sledovat výživný stav, protože zvířata mají tendenci tučnět. Vysoká hmotnost má za následek nemoci pohybového aparátu, otlaky, problémy mohou nastat i později, ve snáškovém období – ztučnělé nosnice začínají jen těžko snášet a nesou málo. Vysoký podíl bílkovinných krmiv by mohl předčasně vyprovokovat snášku, proto se v tomto období omezuje spotřeba krmiva, zařazuje se více objemných krmiv, jako řepa, mrkev, zelená píce (ne brambory) a obilniny s větším obsahem vlákniny – ječmen a oves.


V průběhu celého odchovu by kachňata měla mít k dispozici grit nebo písek, podle složení krmné dávky musíme také doplňovat minerály a vitamíny.


Některá masná plemena se k extenzivnímu chovu vysloveně nehodí, protože by nedosáhla požadované hmotnosti ani tělesného rámce. Patří k nim např. kachny pekingské. První tři týdny krmíme směsí pro výkrm kachen VKCH1, po třech týdnech VKCH2, od devátého týdne KCH1. Do devátého týdne se krmí, kolik sežerou, od devátého týdne 160–170 g na kus. Přístup na vodní plochu a do výběhu je při odchovu vhodný.


Na využití krmiva má vliv dostatečné napájení. Zpočátku se využívají kloboukové nebo niplové napáječky, později jsou vhodné niplové, vědrové, závěsné kloboukové nebo průtokové. V prvních dnech, kdy jsou napáječky rozmístěné v odchovně, je důležité zamezit rozstříkávání vody po podestýlce, např. umístěním napáječek na roštech nebo plytkém tácu. Důležité je také udržovat napáječky čisté, kachny do nich nosí zbytky krmiv, které jim ulpěly na zobáku. Pro malá kachňata není vhodná studená voda. Pokud odchováváme na vodě, pro větší kachňata nejsou potřebné napáječky.


Pižmovky stráví mnohem více času pastvou. Růstová schopnost je rozdílná podle pohlaví. Zpočátku potřebují vyšší obsah dusíkatých látek, po třech týdnech využijí kachňata velmi dobře pastvu. Pokud krmíme směsí, na VKCH2 se přechází ve 4. týdnu, na KCH v 11. týdnu života. U kačerů o týden později.



Selekce, určení pohlaví
Mezi osmým a desátým týdnem je vhodné vyřadit nestandardní, méně osvalená i v růstu zaostávající zvířata a porazit je. Kolem desátého týdne dochází k přepeřování a většina živin z krmiva se v tomto období spotřebovává na tvorbu nového peří.


U kachen se kolem desátého týdne se mění hlasové projevy kachen a kačerů. Kačeři vydávají sípavé tlumené zvuky, kachny kvákají. Po přepeření úplném, které začíná kolem desátého týdne věku, jsou už vidět veškeré plemenné znaky – kačeři jsou ve svatebním šatu, nad ocasem se jim vytvořilo stočené peří – kačírek. Je patrné utváření účesů, lící apod. u plemen, pro která je toto typické. Po přepeření můžeme provést další výběr.


U pižmovek se kačer výrazně liší od kachny velikostí. Kačer má v prvním roce hmotnost 4,2 až 4,8 kg, zatímco kachna jen 2,4 až 2,9 kg. Kačeři také později pohlavně dospívají. Na hlavě jsou kolem zobáku červené výrůstky – až bradavičnatost, která je u kačera mnohem výraznější než u kachny a zasahuje až po oči. U tmavých rázů má bradavičnatost příměs černé. Dospělí kačeři mají v zadní části krku zřetelný účes.



Kroužkování
K odchytu můžeme použít háček – zachycuje se jím drůbež za hrdlo. Samotné kroužkování probíhá podobně jako u hus. Velikosti kroužků jsou uvedeny v tabulce.

 
Velikost kroužků u jednotlivých plemen kachen
1,0*     0,1*     Plemena
22     18     pižmovky
20     20     kachny elsberské
18     18     kachny pekingské americké i kolmé, pomořanské, ruánské, ruánské světlé, saské
16     16     kachny kajugy, orpingtonské, overberžské, selské
15     15     kachny kampbelky
13     13     kachny indičtí běžci, vysokohnízdící létavé
9     9     kachny zakrslé
* čísla v prvním a druhém sloupci udávají průměr kroužků v milimetrech
* 1,0 = samec, 0,1 = samice
text a foto: Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.

Rychlá navigace: ifauna.cz » Články » Drůbež » Nenesou? – 3. část
Nenesou? – 3. část
Jedním ze zlozvyků, který se velmi špatně odstraňuje, je požírání vajec. Znakem toho, že slepice požírají vejce, může být vlhká podestýlka v hnízdě nebo znečištění ostatních vajec.

Fotografie:

    K požírání vajec vybízí i podávání skořápek z čerstvě rozbitých vajec se zbytky bílku.
    Nezvaným hostem, který nám chodí na vajíčka, může být i ježek.

Požírání vajec

Tento zlozvyk mohou nastartovat náhodně rozbitá vejce – barva žloutku je pro slepice lákavá. K rozbití může dojít přímo ve snáškových hnízdech, pokud se vejce nepravidelně vybírají, mají tenkou skořápku nebo je slepice z hnízda vyhrabou, vejce spadnou na zem a rozbijí se. No, neklovněte si do nabízené pochoutky … K požírání vajec vybízí i podávání skořápek z čerstvě rozbitých vajec se zbytky bílku.

 

Příčinou toho, že slepice vejce začnou požírat, může být i nedostatečné množství podávaného krmiva nebo jeho nevhodné složení, zejména nedostatek vápníku nebo vitamínu B. Příčinou může být i přeplnění chovných prostor a stres, rozbití nahrává málo snáškových hnízd, ve kterých se tísní více slepic najednou, nebo obsazení hnízd kvočnami.

 

 

Prevence

I v tomto případě je nejlepší zlozvyku předcházet. Pokud se vejce „naučí žrát“ jedna slepice, snadno se „nakazí“ i další.

 

Pomůže vhodné konstrukční řešení snáškových hnízd, pravidelné vybírání vajec, ale i sledování kvality vajec, především síly jejich skořápky. Může se stát, že se sem tam objeví vejce s tenčí skořápkou nebo nějak deformované, ale pokud je skořápka slabá u většího počtu vajec, je zřejmě problém ve výživě. Problém s tvorbou vejce mohou mít také některé, zejména starší nosnice – ty, které nesou různě deformovaná vejce, z chovu vyřadíme.

 

 

Řešení

Velmi radikálním (a u mladých slepic neekonomickým) řešením je slepice „dát na polévku“.

 

Pokud je zlozvyk v počátku a vejce požírá jen některá nosnice, odstraníme ji z hejna. Používá se i zastřižení horního zobáku těmto slepicím a poté jeho opálení např. pájkou.

 

Ač není odnaučení požírání vajec jednoduché, ve většině případů pomůže odstranění příčiny a pravidelné vybírání vajec, úprava krmné dávky, dále uložení podkladků (sádrových či plastových vajec) do hnízd. Šikovným řešením pro ty, kdo nemají na časté návštěvy kurníku v průběhu dne čas, je i použití hnízd, kde se vejce po snesení odkutálí mimo hnízdo.

 

 

Nezvané návštěvy

Vajíčky nepohrdnou kuny, lasice, hranostajové, ale třeba ani ježek, který umí dobře plavat i šplhat, pochutnat si na nich může i straka.

 

Odnesení vajec zabráníme jejich pravidelným vybíráním, i tady může být řešením to, že se vejce odkutálí mimo hnízdo do uzavřeného prostoru. Možností ochrany je odpovídající zabezpečení výběhu či voliéry, použití pletiva s menšími oky.

 

 

Kvokavost

Snášku snižuje kvokavost. Během kvokání slepice nesnášejí vejce, obsazují hnízda a ostatní vejce zahřívají. Nežádoucí kvočny proto umístíme zvlášť od ostatních slepic, použít můžeme odkvokávací klece (ze spodu je pletivo, a tak se prostor pod kvočnou nemůže zahřát). Kvočně podáváme vodu a krmiva bohatá na bílkoviny. Zásah je úspěšný u čerstvě rozkvokaných kvočen. Kvokavost se poměrně dobře dá odstranit selekcí (po kvokajících slepicích vejce nenasazujeme).

 Vejce nad zlato – 3. část, O krmení drůbeže
Krmení je v pravém slova smyslu věda. K tomu, abychom své svěřence dokázali dobře nakrmit, musíme znát složení a využitelnost krmiv, potřeby a nároky chovaného druhu i to, jak lze krmiva kombinovat. Dnes se podívejme na složení krmiv.

Fotografie:

Co krmiva obsahují

Hlavními složkami krmiva jsou sušina a voda. Sušina obsahuje další živiny, viz schéma:

 

KRMIVO = voda + sušina

SUŠINA = minerální látky + organické látky

MINERÁLNÍ LÁTKY = makroprvky + mikroprvky + stopové prvky

ORGANICKÉ LÁTKY = dusíkaté látky + bezdusíkaté látky (tuk, sacharidy) + biologicky účinné látky

             

Každá z uvedených látek má ve výživě své nezastupitelné místo.

 

Voda slouží především jako rozpouštědlo pro živiny, má transportní funkce, termoregulační funkci, účastní se stavby buněk. Jejím zdrojem pro zvířata je voda napájecí, voda obsažená v krmivu a voda vzniklá oxidačními procesy probíhajícími v organismu. Obsah vody je různý podle druhu krmiva.

 

Sušina představuje zdroj živin krmiva. Živiny můžeme rozdělit na energetické (sacharidy, lipidy, proteiny – ty, kterých je nadbytek, některé organické sloučeniny) a neenergetické (voda, minerální látky, aminokyseliny, proteiny).

 

K organickým součástem sušiny patří glycidy (sacharidy, cukry), které jsou zdrojem snadno využitelné energie. Glycidy neobsahují dusík. V krmivech jsou ve formě škrobu, cukrů, vlákniny a organických kyselin. Jejich zdrojem jsou především nadzemní části rostlin, semena a hlízy (obilniny, krmné mouky, otruby, okopaniny). Při trávení glycidů se uvolňuje energie. Tepelná energie se uvádí v tabulkách hodnoty krmiv jako metabolizovatelná energie (ME) v joulech (KJ, MJ). Přebytek glycidů v krmné dávce způsobuje tučnění, protože se přeměňují v zásobní látky – tuky.

 

Vláknina je pro většinu druhů drůbeže téměř nestravitelná, tzv. balast krmiva. Je to z toho důvodu, že drůbež má krátkou trávicí soustavu, přeměna živin probíhá velmi intenzivně. Mikrobiologické procesy (činnost mikroorganismů) zde probíhají jen pomalu, mají pouze malou roli při trávení těžce stravitelných krmiv. A těmi ta, kde je vysoký obsah vlákniny, jsou. Z drůbeže lépe využijí krmiva s větším obsahem vlákniny snad jen husy. Velké množství vlákniny je obsaženo v přestárlých pícninách a seně z nich, v otrubách, v pokrutinách a v ovsu. V krmné dávce pro slepice může být vláknina obsažena jen do 8 %, u kuřat maximálně do 5 %.

 

Ani tuky neobsahují dusík. Jsou zásobárnou energie, účastní se výstavby buněčných struktur, jsou základem pro vznik hormonů, rozpouštějí se v nich některé vitaminy, mají izolační schopnosti. Tuky jsou koncentrovanějším zdrojem energie než glycidy. I ony při nadbytku způsobují tučnění. Jejich zdroje jsou jak rostlinného, tak živočišného původu. Zdrojem rostlinných tuků jsou především semena olejnin a neextrahované pokrutiny, z živočišných tuků se zkrmují škvarky. Tuky obsahují nasycené a nenasycené mastné kyseliny. Nenasycené mastné kyseliny, obsažené především v rostlinných olejích, jsou zvířaty přijímány a využívány lépe. Zásadní význam má pro drůbež kyselina linolová, která je nejvíce ve slunečnicovém oleji, v oleji z kukuřičných a pšeničných klíčků, v sóji. Její nedostatek způsobuje zpomalení růstu, nemoci dýchacího ústrojí, tučnění jater, rozhoduje o velikosti vajec. Pozor na žluknutí tuků v krmivech, obzvlášť při nevhodném skladování.

 

Bílkoviny (proteiny) jsou stavebním materiálem tkání, součástí hormonů a enzymů, popř. zdrojem energie. Jsou ve výživě nepostradatelné, není bez nich možný růst, tvorba svaloviny, vajec, peří apod. Jsou složkou tzv. dusíkatých látek. Pokud je jich nadbytek, organismus z nich může čerpat energii. Nadbytek bílkovin může také působit trávicí poruchy, otravy, dnu, zhoršuje líhnivost násadových vajec. Podstatný není jen dostatek bílkovin, ale také jejich kvalita.

 

Bílkoviny se skládají z aminokyselin, v současné době je jich popsáno více než 30. Aminokyseliny musí být v krmné dávce zastoupeny v určitém poměru, dělíme je na esenciální (nepostradatelné, takové, které si organismus neumí vytvořit z jiných, podobných aminokyselin, a musí je tedy přijmout v krmné dávce) a postradatelné (neesenciální). Chybí-li jedna nepostradatelná aminokyselina, pravděpodobně se – i při jinak vyváženém krmení – zvýší spotřeba krmiva, zpomalí se růst, sníží snáška … Limitujícími aminokyselinami pro drůbež jsou metionin a cystein, pro prasata lyzin. Přehled pro drůbež nepostradatelných aminokyselin naleznete v tabulce 1.

 

Nepostradatelné aminokyseliny jsou přítomny především v krmivech živočišného původu. Jejich zdrojem mohou být: masové, masokostní, rybí a krevní moučky, odstředěné mléko, podmáslí, krev, masné odpady z jatek, lisované škvarky, vejce vyřazená z líhní. Z rostlinných krmiv mají nejpříznivější skladbu aminokyselin sója a kvasnice. Bílkoviny obsahují také pokrutiny, luštěniny a zelená píce. Z hygienických důvodů je snaha nahradit živočišné bílkoviny v krmivech rostlinnými. Těmto možnostem se budeme věnovat příště.

 

Vitaminy jsou látky, které usnadňují životní pochody v organismu, na stavbě tkání se bezprostředně nepodílejí. V krmivech mohou být vitaminy přítomné také ve formě tzv. provitaminů, z nichž se na vitaminy přemění až v těle zvířete. Jejich absolutní nedostatek označujeme jako avitaminózu, nadbytek jako hypervitaminózu.

 

Vitaminy dělíme na rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Jejich přehled najdete v tabulce 2.

 

Minerální látky můžeme rozdělit podle jejich zastoupení v organismu na makro- a mikroprvky. Jejich úkolem je udržování optimálního poměru mezi kyselinotvornými a zásadotvornými procesy v organismu, aktivují některé enzymy, účastní se biochemických přeměn v organismu, jsou důležité při přestupu živin přes buněčnou stěnu, tvoří kosti. Nemají žádnou kalorickou hodnotu.

 

Mezi makroprvky patří vedle prvků, které tvoří hlavní organické látky (kyslík, dusík, uhlík, vodík), ještě vápník, hořčík, draslík, sodík, fosfor, chlor a síra. Mikroprvky jsou železo, mangan, molybden, selen, fluor, jód, zinek, patří k nim i těžké kovy: měď a kobalt.

 

Při sestavování krmných dávek je třeba pamatovat především na vápník (Ca), fosfor (P), sodík (Na) a draslík (K). Důležitý je i správný poměr mezi Ca a P – u kuřat je to 2:1, u dospělé drůbeže 3:1. Největší potřeba obou prvků je v období růstu, zejména v prvních dnech života, následně v období nejvyšší snášky. V obilovinách je poměr Ca a P obrácený, tedy 1:3, fosfor z obilovin je drůbeží špatně využíván, proto je třeba jej i tak do krmení přidávat.

 

Množství vápníku v krmné dávce záleží také na spotřebě krmiva – čím je menší, tím by mělo být jeho zastoupení vyšší, např. u lehkých plemen, při zkrmování dávek s vysokým obsahem energie, vliv má i intenzita snášky. Na využití vápníku má vliv také dostatek vitaminu D. Zdrojem vápníku je mletý vápenec, sterilizované vaječné skořápky, minerální krmné přísady a jiné doplňky.

 

Podobně jako vápník s fosforem musí být v optimálním poměru i sodík s draslíkem. Draslík je v nadbytku především v okopaninách, ve velkých dávkách způsobuje zpomalení růstu a snížení snášky. Sodík reguluje nežádoucí účinky draslíku, přidává se ve formě kuchyňské soli v množství 0,5 g na kus a den. Chlor, který se pak se sodíkem do těla dostane, se využije při tvorbě žaludeční kyseliny chlorovodíkové (solné). Vysoké dávky soli mohou způsobit otravu.

 

Mikroprvky jsou v nepatrných množstvích rovněž nezbytné pro život, zřídka se setkáváme s jejich nedostatkem a potřebou doplňování. I mezi mikroprvky platí určité vztahy. Např. na množství vápníku závisí spotřeba zinku, jódu, železa a síry, množství železa a síry má vliv na spotřebu mědi. Závislosti jsou i mezi minerálními látkami, vitaminy, hormony a enzymy. Množství a poměry minerálů je třeba přizpůsobit druhu i věkové kategorii chovaných zvířat.

 

Je třeba vědět, že nedostatek minerálních látek se na organismu zvířete projeví jen pozvolna. Následky nedostatku jsou v pokročilém stavu již nevyléčitelné.

 

Přehled minerálních látek a jejich zdroje naleznete v tabulce 3.

 

Do krmných dávek se přidávají ještě další látky, které mají pozitivní vliv na organismus zvířat. Příznivě ovlivňují jeho zdravotní stav, zvyšují užitkovost. Jsou to specificky účinné látky nebo biofaktory. Patří k nim antibiotika, enzymy, hormony, probiotika, prebiotika a některá léčiva. V laboratořích se obsah živin stanovuje různými biochemickými a fyzikálními metodami, např. obsah sušiny se stanoví vysoušením při teplotě 105 °C, obsah popelovin spalováním při 550 °C. My si však při sestavování krmné dávky obsah živin v jednotlivých krmivech najdeme v tabulkách. Pozor! Různá krmiva nejsou pro různé druhy stejně stravitelná.

 

V příštím čísle se budeme věnovat dietetické hodnotě jednotlivých krmiv, konzervování, skladování krmiv a zásadám sestavování krmných dávek.

 
Tabulka 1: Esenciální (nepostradatelné) aminokyseliny ve výživě drůbeže, jejich funkce a zdroje
Aminokyselina:     Funkce:     Zdroj:
Lyzin     má zvláštní význam při regulaci růstu a při tvorbě protilátek, hormonů a enzymů, při stavbě buněk, vazivových tkání, ovlivňuje látkovou výměnu a zdravotní stav     především bílkoviny živočišného původu: rybí moučky a rybí produkty, rovněž mléčné produkty, dále sušené pivovarnické kvasnice, drcené olejniny, vojtěšková moučka, kukuřičná mouka
Metionin     má velký vliv na látkovou výměnu, je nazýván startovací aminokyselinou, nachází se v bílkovinách enzymů, posiluje vitalitu a obranyschopnost     pivovarnické kvasnice, rybí moučka a rybí produkty, sušené mléko, malé množství také v kukuřičné moučce a slunečnicovém šrotu
Arginin     má především vliv na růst, činnost svalů, posiluje imunitu, podporuje hojení ran     podzemnicový šrot, rybí moučka, pivovarnické kvasnice, sezam, sója, lněné semeno a slunečnicový šrot
Tryptofan     spolu s dalšími látkami významně ovlivňuje nervový systém a rozmnožování     rybí moučka a rybí produkty, lněné semeno a sezamový šrot, sójový šrot, sušené kvasnice
Fenylalanin     reguluje chuť k jídlu, ovlivňuje plodnost, má zásadní vliv na nervový systém, je součástí tyroxinu a adrenalinu, je zodpovědný za krvetvorbu a tvorbu barviva     sušené odstředěné mléko, lněný a sezamový extrahovaný šrot, v malém množství také ječmen, hrách a další luštěniny
Treonin     vedle izoleucinu potřebný k zužitkování přijatých aminokyselin, hraje zde klíčovou roli     kvasnice, sušené odstředěné mléko, rybí moučka, sójový šrot, šrot ze lněného semene

 
Tabulka 2. Vitaminy, jejich zdroje a funkce
Vitaminy rozpustné v tucích:
vitamin:     funkce:     zdroje:     avitaminóza:
A     podporuje růst a reprodukci, ovlivňuje barvu vaječných žloutků, u žlutonohých plemen drůbeže barvu běháků     provitamin karoten: zelená píce, mrkev, siláž, v sušených krmivech se obsah rychle snižuje, vit. A: rybí tuk, žloutek, mléko     nedostatečný růst, nemoci očí, snížená odolnost proti nemocem
D     upravuje poměr Ca:P, ovlivňuje růst kostry a tvorbu skořápky     živočišné tuky (rybí moučka, rybí tuk), kvasnice; z provitaminu D se v těle tvoří vlivem slunečního záření     zpomalení růstu, křivice, vadné postoje, snížení odolnosti
E
(tokoferol)     vitamin plodnosti, ovlivňuje oplozenost a líhnivost vajec     obilné klíčky, zelená píce; při podávání syntetických preparátů nehrozí předávkování     vysoké úhyny kuřat, kulhání, nekoordinované pohyby při odchovu mláďat, snížení snášky a oplození; při nadbytku: zpomalení vývoje pohlavních orgánů, jejich deformace
K     ovlivňuje složení a kvalitu krve     zelená píce, mikroflóra v trávicím traktu     snížení srážlivosti krve
Vitaminy rozpustné ve vodě:
B
(skupina
vitaminů)     působí příznivě na nervovou soustavu, zlepšují využívání živin a líhnivost vajec     kvasnice, mléko, obilné klíčky, zelená píce     nervové poruchy, špatné využití glycidů a tuků, špatná líhnivost
C     působí na růst, snášku, spotřebu krmiva, zvyšuje odolnost ve stresových situacích     drůbež si jej dokáže sama vytvořit, doplňuje se jen při stresových situacích     snížení odolnosti
H
(biotin)     ovlivňuje přeměnu tuků, růst a přeměnu látek v pokožce (zbarvení)     zelené krmivo, zrniny     

 
Tabulka 3. Minerální látky a jejich funkce
minerální látka:     funkce:     zdroje:
Vápník (Ca)     součást kostní tkáně, vaječných skořápek     rybí moučka, bílkovinové směsi
Fosfor (P)
Hořčík (Mg)     stavba tělních tkání     *
Sodík (Na)           kuchyňská sůl
Draslík (K)     činnost svalstva, nadbytek zpomaluje životní pochody     okopaniny
Chlor (Cl)     součást kyseliny solné v žaludku     kuchyňská sůl
Síra (S)     součást bílkovin a peří     *
Jód (I)     ovlivňuje činnost žláz s vnitřní sekrecí (štítná žláza), líhnivost vajec     rybí moučky, tuk
Mangan (Mn)     nedostatek způsobuje perosis (kostní porucha nohou s podobnými příznaky jako křivice), zvyšuje líhnivost a snášku, součást svaloviny, kostí, jater a plic     *
Fluor (F)     součást peří     *
Zinek (Zn)     podporuje růst, obsažen v nervových tkáních a hormonech     *
Kobalt (Co)     účastní se tvorby krve, součást vitaminu B12     *
Železo (Fe)     součást červeného krevního barviva a některých enzymů     *
Měď (Cu)     součást některých enzymů     *
*Zpravidla není třeba doplňovat

 

 
Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.
Vejce nad zlato – 4. část
V minulých číslech jsem uvedla, že slepice mají krátkou trávicí trubici, a tak využitelnost krmiv ovlivní např. i obsah vlákniny nebo zastoupení vody. Dnes se podívejme na jednotlivá krmiva.

Fotografie:

    Siláž z brambor a řepného chrástu je oblíbeným zpestřením krmné dávky i pro kuřata.
    Kvalitní zelenou pící jsou kopřivy. Jemně nasekané můžeme usušit.
    Kvalitní zelenou pící jsou kopřivy. Jemně nasekané můžeme usušit.
    Obilniny tvoří základ krmné dávky. Zkrmuje se především pšenice, oves, kukuřice a ječmen. Vlevo shora: pšenice, oves, ječmen, žito, proso, kukuřice.

 

Krmiva

Krmiva, která mají vysoký obsah vody, nízký obsah sušiny a tím i méně živin, nazýváme objemná. Ta s vysokým obsahem sušiny pojmenováváme jako jadrná.

 

Obsah vody má také vliv na skladovatelnost krmiv. Tím, že je vody v jadrných krmivech poměrně málo, není v nich vhodné prostředí pro činnost mikroorganismů a enzymů. Podmínky pro svůj růst v nich nenajdou ani plísně apod. Naopak, krmiva objemná s vysokým obsahem vody jsou, zvlášť při vyšších teplotách, vhodným prostředím pro život různých nežádoucích „breberek“, snadno se kazí. Voda v krmivu ovlivňuje také jeho stravitelnost a chutnost.

 

Krmiva můžeme dělit také podle původu. Kuři jsou všežravci, proto se v jejich stravě musí objevit jak krmiva rostlinného, tak živočišného původu.

 

 

Krmiva rostlinného původu

K jadrným krmivům rostlinného původu řadíme obilniny, olejniny, luštěniny, k těm objemným patří okopaniny, mrkev a zelené krmení.

 

 

Obilniny

Obilniny tvoří základ krmné dávky. Zkrmuje se hlavně pšenice, oves, kukuřice a ječmen. Zrniny obsahují hlavně sacharidy, jsou také zdrojem vápníku. Glycidů je v jejich sušině 45 až 60 %, stravitelných bílkovin 6 až 8 %.

 

Drůbež obilniny využívá především na tvorbu tělesné energie, tepla a zásobního tuku. Slepice ve snášce ani rostoucí kuřata nemůžeme krmit jenom směsí obilovin, postrádaly by bílkoviny, ale také další látky potřebné pro růst a snášku. Pouze směsí zrní lze krmit kvočnu, výhodou je kompaktnější trus. Většina slepic má obilí velmi ráda, dají se na ně nalákat. Děti si je mohou nabízením zrní snadno ochočit a krmit je z ruky.

 

Pro drůbež je u nás v největší míře využívána pšenice. Má optimální obsah glycidů, dobré zastoupení dusíkatých látek (NL) a nízký obsah vlákniny (jen 2 %). Stravitelnost dusíkatých látek je až 88 %. Ač má pšenice příznivé složení a dobré dietetické vlastnosti, samotná ke krmení drůbeže nestačí. V jejích bílkovinách chybějí nepostradatelné aminokyseliny i další látky. Také při výkrmu bylo zjištěno, že pšenice má vliv na tvorbu příliš suchého, hrubě vláknitého masa.

 

Do krmné dávky se doporučuje zařadit alespoň dvě různé obilniny – svým složením a účinky se doplňují. To platí zejména tehdy, pokud je obsah lepku v pšenici vyšší než 25 %.

 

Ječmen je ve světě jednou z nejpoužívanějších obilnin.

 

Zkrmuje se zpravidla ve formě krup, šrotu nebo drti. Ječný šrot lze dobře využít u vodní drůbeže. Doporučená maximální dávka u mladé drůbeže je 30 %, u dospělé 40 %, v rozmnožovacích chovech 10 % ječmene. Pro mladší věkové kategorie se využívá ječmen nahý.

 

Podávání ve větším množství není vhodné, protože obsahuje látky, nepříznivě působící na výši snášky. I v krmné dávce mladé drůbeže působí vyšší podíl ječmene nepříznivě. Nežádoucí je i to, že potlačuje rozvoj „dobré“ mikroflóry v trávicím traktu.

 

Ječmen obsahuje nestravitelné a ostré křemičité slupky. Je v nich 4 až 6 % vlákniny. Vyšší obsah slupek má ječmen ozimý, který se v krmných dávkách pro drůbež využívá méně.

 

Rovněž neloupaný oves má vyšší podíl vlákniny – asi 10 %. To jeho krmnou hodnotu částečně snižuje. Loupaný je energeticky i dieteticky výhodný. Uvádí se (Trunov, Römer), že slupky ovsa působí příznivě proti kanibalismu drůbeže. Bylo by tedy lepší slupky jemně rozemlít.

 

Oves obsahuje také více tuku – asi 4 %. V tuku je až 80 % nenasycených mastných kyselin. Z nich 30 až 40 % představuje kyselina linolová. Oves podporuje metabolismus drůbeže i rozmnožování. Významné je i zastoupení vitaminu E. Zejména jeho naklíčené obilky je vhodné podávat mladé drůbeži.

 

Oves se převážně mačká, výjimečně šrotuje. Bezpluchou varietou ovsa je oves nahý. Má více manganu a vitaminu E. Používá se především pro mláďata.

 

Žito obsahuje asi 70 % sacharidů, 9–15 % bílkovin, 1,5 % tuku, vlákninu a pestrou škálu minerálních látek (draslík, fosfor, železo, síru, fluor a další). Pro drůbež má ale horší dietetické i chuťové vlastnosti, způsobuje předčasné pohlavní dospívání a zpomalení činnosti organismu. Není vhodné zejména pro mladou drůbež.

 

V nouzi jej lze použít na krmení dospělé drůbeže, doporučuje se max. 10–15 % dávky zrnin. Použít se dá taky k výkrmu drůbeže. U mladé drůbeže by se nemělo podávat před dosažením 12 týdnů věku a množství by mělo tvořit maximálně 5 % krmné dávky. Nemělo by se zkrmovat dřív než dva měsíce po sklizni.

 

Kukuřice je oblíbeným a hodnotným krmivem pro drůbež. V některých případech její podíl dokonce převyšuje polovinu krmné dávky. Podporuje dobrý růst svalové tkáně, produkci vajec. Její podávání má vliv na barvu žloutků, z estetického hlediska jsou jistě pro mnohé z nás lákavější ty krásně oranžové. Úspěšně se využívá také v prvních dnech odchovu kuřat. Pro ty, kdo nejsou zastánci zdravé výživy: dobře se hodí k sádelnému výkrmu i k protučnění masa při výkrmu mladé drůbeže. Sádlo po kukuřici je však řidší a žluté, zatímco po krmení ovsem a ječmenem je hutné a bílé.

 

Žlutá kukuřice obsahuje větší množství karotenů. Ze všech zrnin má nejvíc glycidů. Také podíl tuku je vyšší než v jiných obilninách, a tak je kukuřice bohatým zdrojem energie. Při jejím zkrmování bychom měli dát pozor na tučnění drůbeže. Výhodná je v zimním období, zejména pokud nemáme zateplený kurník. Díky nízké teplotě okolí potřebuje drůbež daleko více energie. Při skladování kukuřice musíme dát pozor na žluknutí tuků – těch je v kukuřici až 5,5 %. Skladujeme ji v suchu a chladu, po sklizni musí být dobře vysušená. U nás se pěstuje kukuřice velkozrnná, drobnozrnná a koňský zub.

 

Další z obilnin – proso – je jednak hůř dostupné, jednak je využitelnost neloupaného prosa v trávicím traktu drůbeže nižší. Je dobrým krmivem pro dospělou drůbež. Pro mladou drůbež jsou vhodné jáhly, tj. odslupkované a omleté proso. Proso obsahuje až 4,5 % tuku.

 

Na krmení drůbeže lze využít i pohanku. Přidáváme jí do 10 %.

 

Obilniny drůbež lépe využije, pokud jsou drcené nebo šrotované. Zmenšením částí obilek dosáhneme lepšího využití jejich složek a urychlíme proces trávení. K dokonalému strávení krmiva drůbež potřebuje krmiva jak v hrubém, tvrdém stavu, tak jemně rozemletá. Krmiva hrubá podporují činnost žaludečních svalů, ta jemná, moučná usnadňují účinek žaludečních šťáv. Mouky nebo hodně jemné šroty jsou prašné, lepí se drůbeži na zobáky. Ideálním řešením jsou granulované směsi. Pokud si na ně drůbež zvykne, jsou při nich minimální ztráty rozházením krmiva. Ke směsím se ale dostaneme později.

 

Zbytky po vymletí jedlé mouky jsou otruby a krmné mouky, říká se jim mlýnská krmiva. Otruby, především pšeničné, jsou dobrým krmivem s dobrými dietetickými účinky. Obsahují o něco víc bílkovin než obilí, ze kterého pocházejí. Např. pšeničné otruby mají 9 % bílkovin. Obsah glycidů je v nich nižší, pohybuje se od 30 do 35 %. Obsah vlákniny je 8–10 %. Pokud je do krmné dávky zařadíme v odpovídajícím množství, malý obsah vlákniny působí příznivě na činnost střev, podporuje jejich činnost a zabezpečuje správnou funkčnost trávicí soustavy. Při větších dávkách ale zatěžují trávicí trakt. Otruby i krmné mouky mají velké množství fosforu a málo vápníku.

 

Otruby se hodí pro rostoucí drůbež a drůbež ve snášce. Tím, že je v nich méně energetických složek, nejsou tak vhodné pro výkrm. Žitné otruby se podobně jako žito pro výživu drůbeže nehodí.

 

Krmné mouky mají vysoký obsah glycidů. Hodí se především pro výkrm. Můžeme je zařadit i do krmných dávek pro mladou drůbež. Žitnou krmnou mouku lze uplatnit v malém množství při výkrmu drůbeže.

 

 

Nakličování

Taky naklíčením zrnin se příznivě mění jejich složení. Zvyšuje obsah bílkovin a vitaminů. Při nakličování namočíme zrno do studené vody na 24 až 48 hodin. Zrno nabobtná. Poté z něj slijeme vodu a rozprostřeme je na lísku, síto apod. Vrstva může být silná i 25 cm. Při teplotě 15 až 20 °C necháme klíčit. Zrní je dobré při nakličování občas promíchat, masa nesmí úplně vyschnout. Nakličujeme pokud možno v temnu, při světle vyrážejí dříve kořínky a klíčky později. Zkrmujeme, když jsou klíčky asi 2 mm velké, ne větší než 1 cm. Zrní, které má delší kořínky, drůbež špatně přijímá, vznikají chuchvalce.

 

Nakličovat můžeme i „do zelena“, klíčky necháme narůst na 6 až 7 cm. Získáme tak zelené krmení tehdy, když ještě není venku. Určeno je především pro kuřata.

 

Obilné klíčky jsou velmi hodnotné díky svému obsahu bílkovin, dobře stravitelných glycidů a tuků. Podstatný je také vysoký obsah vitaminů, především vitaminu plodnosti E. V pšeničných klíčcích bylo objeveno až 20 druhů vitaminů, a to v nezanedbatelných množstvích! Nejčastěji se používají pšeničné klíčky, požít lze i žitné. Kukuřičné klíčky obsahují 30 až 50 % tuku, jsou využitelné pro výkrm.

 

Hodnotné krmivo je i sladový květ. Jsou to olámané kořínky zrna sladovnického ječmene. Kvalitní sladový květ má světle zlatavou barvu. Tmavý je méně hodnotný. V krmné dávce ho nemá být víc než 5 %, je doplňkovým krmivem.

 

 

Olejniny

Olejniny pro vysoký obsah tuku a tím i velkou energetickou hodnotu zkrmujeme ve velmi malém množství. Do krmné dávky se přidávají před výstavní sezonou, pomohou nám drůbež dostat do výstavní kondice. Její peří bude krásně lesklé. Podává se především slunečnice.

 

Pokrutiny a extrahované šroty jsou zbytky po vylisování tuku z olejnatých semen. Jsou především zdrojem tuku. I po lisování mají ještě 6 až 14 % tuku, podle druhu obsahují 15 až 42 % hodnotných bílkovin.

 

Pro drůbež jsou nejvhodnější sójové, lněné a podzemnicové. Nevhodné jsou bavlníkové, řepkové, hořčičné a slunečnicové, mají nepříznivé dietetické vlastnosti. Při výkrmu se dají využít makové. Řepkové a makové pokrutiny nezkrmujeme v období plemenitby. Pokrutin nepodáváme víc než 3 až 6 % suchého krmiva krmné dávky.

 

 

Luštěniny

Luštěniny mají dvakrát až třikrát vyšší obsah bílkovin než obiloviny. Nejsou zpravidla dobře stravitelné, bývají dražší a méně dostupné. Ve výživě drůbeže má své místo hrách, velmi hodnotná je sója. Vikev je dieteticky méně vhodná, způsobuje zdravotní potíže, nechutenství a snížení užitkovosti. Většina nekulturních, divokých vikví je dokonce jedovatá. Sladká lupina zbavená jakýchkoli alkaloidů je vhodným krmivem.

 

Protože jsou luštěniny hůře stravitelné, podáváme je drcené, jemně mleté nebo vařené. Ze stejného důvodu by jejich podíl v krmné dávce neměl být velký.

 

Bob koňský je naším domácím bílkovinným krmivem. Můžeme jej zkrmovat v přírodním stavu nebo tepelně upravený. Po tepelné úpravě má větší stravitelnost. Je chudý na sirné aminokyseliny. Obsahuje také škodlivé látky, jako jsou např. anagyrin, konvicin, lupanidin, lupilin, vicin. Do směsí pro drůbež se přidává v množství maximálně 15 %. Stravitelnost živin je asi 88 %. Zařazování do krmné dávky je třeba provádět postupně, zařazení velkého množství bobu najednou může zvířatům způsobit průjmy.

 

Hrách lze podávat drcený nebo naklíčený a vařený. Tradovalo se, že jej drůbež špatně přijímá, protože je hořký. Ze zkušenosti jej naklíčený a vařený i drobně drcený slepice zobají velmi rády. Je dobrým bílkovinným krmivem, má vyšší obsah lyzinu. Obsah sirných aminokyselin je nižší, podobně jako u ostatních luštěnin. Také je jej třeba přidávat do krmné dávky postupně. Doporučuje se jej používat do 20 %. Ze škodlivých látek obsahuje taniny, legumin, legumelin.

 

Sója je právem nazývána „rostlinným masem“. Někdy je jediným plnohodnotným zdrojem bílkovin zastoupeným v krmné dávce. Může téměř nahradit živočišné bílkoviny. Zkrmuje se především v období intenzivního růstu a produkce.

 

Lupina sladká je jedním z hodnotných domácích komponentů. Je chudá na sirné aminokyseliny. Do krmných dávek pro drůbež se jí může přidat do 10 %. Ve větších dávkách způsobuje průjmy. Vysoká je její stravitelnost – až 96 %.

 

 

Mrkev, okopaniny

Mrkev a červená řepa obsahují mimo jiné karoteny a žlutá barviva xantofyly. Přispívají tak k lákavému žlutooranžovému zbarvení žloutku. Je důležité je v dostatečném množství zabezpečit také pro žlutonohá plemena slepic. Mrkev a vhodnou zelenou píci (např. nadrobno nakrájené kopřivy) podáváme už malým kuřatům. Vliv na zbarvení běháků má i kukuřice. Pokud kuřata a slepice krmíme jen klasickou krmnou směsí, mají běháky nehezky světlé, téměř bílé už jako kuřata. Pokud se pak ještě u slepic barvivo „vyplaví“ kvůli produkci vajec, běháky jsou opravdu bílé. Podobné je to se zbarvením zobáků. U dobrých nosnic světlá také oční duhovka. Mrkev podáváme čerstvou, nakrouhanou. Využitelnost karotenů je vyšší, pokud mrkev šetrně tepelně upravíme a podáváme s přídavkem malého množství tuku. Mrkev má velmi dobré dietetické vlastnosti.

 

Brambory mají relativně nízký obsah dusíkatých látek a větší podíl glycidů. Jsou zdrojem energie. Obsahují velké množství draslíku, který zpomaluje růst a metabolismus. Účinek draslíku tlumí sodík, při zkrmování brambor se do krmné dávky přidává více soli.

 

Při zkrmování brambor dbáme na jejich čistotu, nesmí být namrzlé a nahnilé. Nutné je také pečlivě odstranit klíčky, které obsahují jedovatý solanin. Stravitelnost brambor můžeme zvýšit jejich tepelnou úpravou, tj. pařením, vařením.

 

Brambory mají své místo zejména v krmné dávce vodní drůbeže. Můžeme je uplatnit také při výkrmu drůbeže, bývají součástí vlhkých míchanic.

 

Výhodnějším krmivem než čerstvé jsou sušené brambory, resp. bramborové sušené vločky. Vyrábějí se sušením kaše z pařených brambor na válcových sušárnách. Do směsí se přidávají v množství do 10 %. Jsou dobrým dietetickým krmivem zejména pro kuřata.

 

Brambory lze také přidat i do siláží jako zdroj sacharidů.

 

Krmnou řepu podáváme zpravidla krouhanou. Pro drůbež nemá velkou krmnou hodnotu, obsahuje hodně vody a málo živin. Používá se na zchutnění míchanic, u hrabavé drůbeže ji lze využít jako hračku nebo jakési zaměstnání pro slepice. Především pokud jsou slepice zavřeny v menším prostoru, např. v zimě. Řepu jen rozkrojíme a drůbež pak do ní ráda a vytrvale klove. Pozor, řepu nikdy nepodáváme namrzlou.

 

Díky svému obsahu cukrů může být zdrojem energie cukrová řepa nebo cukrovarnické řízky. Ty se obvykle zkrmují silážované.

 

 

Zelené krmení

Významným krmivem pro drůbež je zelená píce. Obsahuje 75 až 85 % vody, je v ní množství vitaminů a provitaminů, zejména karotenu. Nezanedbatelný je i vitamin D. Obsahuje také množství dobře využitelných minerálních látek.

 

Nejlepším zdrojem zeleného krmiva je pastva. Pokud zelené slepicím podáváte už natrhané, nasečené apod., je třeba to starší vždy odstranit, aby se nezapařilo. Zelená píce by se neměla podávat přestárlá, ta má méně živin a zbytečně hodně vlákniny.

 

Nejhodnotnější pícninou, co se týče obsahu bílkovin, je vojtěška. Posekaná před květem obsahuje až 3 % bílkovin. Srovnatelné s ní jsou mladé kopřivy, obsahují také spoustu minerálních látek a nepostradatelnou aminokyselinu glycin. Obojí podáváme drůbeži jemně nasekané.

 

Siláž je v zimním období vhodnou náhradou zeleného krmení a slepice si na ni rychle zvyknou. Taky se využijí zbytky ze zahrady, které by se jinak vyhodily. A jak ji připravit? Podobně jako kyselé zelí. Zelenou píci najemno nakrájíme, okopaniny nakrouháme. Důležitý je obsah cukru, ze kterého „žijí“ mikroorganismy produkující kyselinu mléčnou. Ta siláž konzervuje. Proto přidáváme 2 až 3 % melasy, popř. součástí siláže musí být i sacharidové krmivo, např. kukuřice, pařené brambory. Hmota musí být důkladně udusána, nesmí v ní zůstat žádný vzduch. Siláž dáváme do sudů, popř. jiných uzavíratelných nádob. Po otevření bychom ji měli co nejdřív zkrmit, obzvlášť v teple se rychle kazí. I velikost nádob na silážování proto volíme tak, abychom jejich obsah zkrmili do týdne. Siláž je hotová za 4 až 8 týdnů. Ta dobře připravená voní příjemně po kvašeném zelí, má příjemnou sytou barvu, pevnou konzistenci. Nepříjemný zápach siláže způsobuje kyselina octová nebo máselná nebo také hnilobný proces. Obě kyseliny vznikají při špatném vytěsnění vzduchu ze silážované hmoty. Problémy můžou způsobit také cizí příměsi, např. zemina. Nekvalitní siláž má hnědou barvu, je mazlavá, zapáchající.

 

A moje zkušenosti s výrobou siláže? Při výrobě siláže jsem si připravila řezanku z mladé kukuřice, kopřiv, slunečnice, řepného chrástu v poměru 2:2:1:1 a plechové soudky o objemu 30 litrů. Vnitřní strany soudků jsem pokryla fólií, na dno nasypala drolky ze sena, pak jsem nasypala řezanku ze zelené hmoty, kterou jsem postupně ušlapávala, konce fólie jsem po vytěsnění vzduchu svázala a směs překryla betonovým víkem. Po dvou dnech jsem ze směsi, která se „sesedla“, znovu vytěsnila vzduch a přikryla ji víkem. Za šest týdnů, v době, kdy se už siláž může zkrmovat, jsem se přesvědčila, že zkvasila správně – mléčným kvašením – byla voňavá a měla hezkou barvu. Slepicím jsem ji podávala od listopadu do května v dávce asi 20 g na kus a den (může se až 50 g). Zkrmování siláže může negativně ovlivnit líhnutí, proto v období sběru násadových vajec siláž zkrmuji jen minimálně.

 

Jinou možností náhrady zeleného krmení v zimě je seno. Seno pro drůbež sklízíme velmi mladé, to je v době, kdy má ještě málo vlákniny. Nejvhodnější jsou kopřivy a vojtěška. Sušíme je velmi rychle, aby se neznehodnotily obsažené vitaminy. Usušené můžeme šrotovat na kladívkovém šrotovníku. Svázané a zavěšené kopřivy budou drůbeži, především té zavřené v kurníku, sloužit i jako rozptýlení.

 

Ještě lepším krmivem než seno jsou senné drolky, tj. odrolené lístečky sena. Obsahují o 30 až 50 % více bílkovin než seno.

 
text a foto: Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.

Rychlá navigace: ifauna.cz » Články » Drůbež » Vejce nad zlato – 5. část, O krmení drůbeže
Vejce nad zlato – 5. část, O krmení drůbeže
Kuři jsou všežravci, proto v jejich krmné dávce nesmějí chybět krmiva živočišného původu.

Fotografie:

Mléčné výrobky

Nejdostupnějším krmivem živočišného původu je mléko a mléčné výrobky. Mléko podáváme raději kyselé (kyšku), čerstvé mléko by rychle začalo kysat a nabřesklé by pak drůbeži působilo zažívací problémy.

 

Výhodná je také syrovátka, podmáslí nebo tvaroh. Ve všech případech jde o zdroj plnohodnotné bílkoviny. Syrovátka vzniká při výrobě sýra nebo tvarohu. Bílkoviny v mléce se vysrážejí syřidlem, sýřenina se oddělí. Protože se syřidlem sráží jen část bílkovin (kaseiny), v syrovátce ještě bílkoviny obsaženy jsou (většinou albuminy).

 

Kromě bílkovin obsahuje syrovátka vitaminy B1, B2, B6, B12, C a E. Z minerálních látek jsou to především hořčík, fosfor, vápník, draslík, sodík, zinek. Další součástí je mléčný cukr.

 

Pro krmné účely se využívá i syrovátka různě upravená – např. sušená, drožďovaná. Zakoupit je možné různé přípravky s obsahem syrovátky. Zejména v zimním období se osvědčilo přidávat do míchanic pro nosnice sušenou syrovátku.

 

Jak název napovídá, podmáslí vzniká při výrobě másla po oddělení tuku. To důležité, tj. bílkoviny, v něm zůstává oproti mléku nezměněné. Acidofilní mléko vzniká zkvašením termofilním mikrobem rodu Laktobacillus. Má velmi dobré účinky při střevních katarech, zvyšuje obsah hemoglobinu a váhové přírůstky. Při jeho zkrmování je potřeba drůbeži přidávat vápník.

 

V mléce a mléčných výrobcích jsou zastoupeny všechny nepostradatelné aminokyseliny v odpovídajícím poměru. Mléčné produkty mají dobré dietetické účinky, podporují rozvoj žádoucí mikroflóry. Svým kyselým pH potlačují růst nežádoucích mikroorganismů v trávicím traktu. Působí tak např. i jako prevence proti kokcidiím.

 

 

Maso, kosti, vnitřnosti …

Zdrojem plnohodnotných bílkovin a jiných cenných látek jsou také maso, kosti nebo vnitřnosti, využít lze i krev. Pokud je zkrmujeme, tak jen čerstvé, očištěné a tepelně opracované. A to i kuchyňský odpad. Pro využití kostí jsou vhodné drtiče kostí.

 

V krmných směsích pro drůbež se dříve používaly i masokostní, kostní i péřové moučky. Podle zákona o krmivech jsou v současnosti pro krmné směsi pro drůbež některá krmiva zakázaná. Jedná se např. o kvasnice vyrobené na n-alkánech, masokostní moučky, péřové moučky, produkty z krve aj.

 

 

Rybí moučky

Do směsí se používají rybí moučky, které jsou bohatým zdrojem bílkovin a energie. Složení závisí na surovině a způsobu zpracování. Rybí moučky mívají obsah tuku kolem 10 %, ty jsou zdrojem hodnotných mastných kyselin. Při skladování je riziko žluknutí tuků. V domácích podmínkách můžeme zkrmovat ryby (např. malé rybky) nebo rybí vnitřnosti. Měly by být tepelně opracované a čerstvé. Maso nebo vejce mohou mít při zkrmování většího množství ryb rybí příchuť.

 

 

Kvasnice

Zdrojem velmi kvalitních bílkovin, vitaminů skupiny B a provitaminu D jsou krmiva, která obsahují kvasinky. Patří k nim pivovarské kvasnice, sulfitové kvasnice a droždí (pekařské kvasnice). Pivovarské kvasnice jsou odpadní kvasnice z pivovarských kvasných kádí. Čerstvé obsahují až 90 % vody. Používají se i lisované a sušené. Kvasnice sulfitové se vyrábějí z odpadních sulfitových louhů při výrobě celulózy a papíru. Za určitých okolností mohou obsahovat více kadmia.

 

Kvasnice obsahují nejen plnohodnotné bílkoviny, ale také vitaminy skupiny B, antioxidanty, lecitin. Podporují trávení a látkovou výměnu. Zvyšují chutnost krmiva. Vysoké dávky na drůbež působí škodlivě. V sušině krmné dávky drůbeže by jich nemělo být víc než 10 %. Podávat je můžeme čerstvé nebo sušené.

 

Díky tomu, že kvasnice obsahují živé kvasinky, které se v příznivém prostředí dále rozmnožují, můžeme krmiva drožďovat. Při drožďování krmiv se jadrná krmiva obohacují kvasinkami. Kvasinky pro svůj růst potřebují teplotu 25–30 °C a dostatek cukrů. Na 100 kg krmiva se použije asi 1 kg droždí. Droždí se nejdříve rozmíchá ve vodě teplé asi 40 °C, pak se teprve přidá do krmiva. Co půl hodiny je hmotu třeba promíchat, aby se do ní dostal vzduch, který kvasinky také potřebují k životu. Krmivo je zdrožďované po 12 hodinách.

 

 

Hmyz, kroužkovci …

Pro drůbež, která má možnost se pohybovat ve výbězích, je nezanedbatelným zdrojem bílkovin hmyz, kroužkovci, členovci, plži apod. Uvádí se, že dostatečný výběh může poskytnout až polovinu potřebného množství NL. Pokud máme výběh menší, můžeme se naší drůbeži alespoň pokusit vyrobit červiště.

 

Výroba červiště:

Na vhodném místě, nejlépe v odlehlé části zahrady, se vyhloubí jáma o rozměrech 0,5 krát 0,5 krát 0,5 metru. Nasype se do ní řezaná sláma, na ni vrstva hlíny a zase sláma. Obsah se zalije něčím, co přiláká mouchy, např. krví. Asi za týden se objeví první larvičky a za čtrnáct dnů můžeme larvy vybírat. Vytažený obsah je třeba propláchnout vodou a může se podávat: „Slepičky, pochutnejte si!“

Jako náhradního krmiva živočišného původu lze využít také vejce, i ta, která se vyřadila z líhně po prvním prosvětlování. Je však nutné je důkladně uvařit.

 

 

Minerální látky

Krmiva obsahující minerální látky představují k těm s ostatními živinami jen malou část krmné dávky. Proto jim říkáme přísady. Přesto jsou velmi důležitá. Nedostatek minerálních látek se nikdy neprojeví hned. Příznaky jsou viditelné až po určité době a to už se většinou nedají napravit. Nedostatek minerálních látek má vliv na růst, tvorbu kostí, produkci i zdravotní stav.

 

Zdrojem vápníku je mletý vápenec. Drcený vápenec – grit – pomalu a rovnoměrně uvolňuje vápník, podílí se i na mechanickém trávení ve svalnatém žaludku drůbeže. Stejně tak rozmělňování potravy napomáhají kaménky nebo písek.

 

Zdrojem vápníku, fosforu a některých stopových prvků jsou vaječné skořápky. Zkrmují se tepelně ošetřené a drcené.

 

Nezbytnou součástí krmné dávky je kuchyňská sůl. Musí být jemně mletá a do krmiva dobře zapracovaná a promísená. Přidává se v množství 0,5–1 %. Velká množství nebo špatně rozmíchaná sůl můžou způsobit otravu. Zdrojem kuchyňské soli pro slepice nás drobnochovatelů jsou nejčastěji kuchyňské zbytky.

 

Do svých krmných směsí můžeme přidat i další minerální a krmné přísady. V dnešní době je jich na trhu velké množství.

 

 
Ing. Iveta Prombergerová, Ph.D.

http://www.potravinovezahrady.cz/slepici-les-aneb-nizkonakladovy-chov-slepic/

Jak krmit NOSNICE
 Bc. Kateřina Bergrová

Tento článek jsem připravila pro drobnochovatele, kteří mají doma svých pár slepic – nosnic a chtějí se dozvědet více o správném krmení a výživě slepic.



Krmení je totiž jedna z nejdůležitějších podmínek pro slepice, jen tak mohou dávat plnohodnotná vajíčka a být v dobré kondici a žít spokojený život. A také krmení představuje více než 60% celkových nákladů na chov. ještě pro zajímavost, v ČR se vyproduje kolem 3 mld. Konzumních vajec ročně, z toho 45 – 50% v malovýrobě. Celkový stav nosnic je 2,2 milionu a nosnic coby samozásobitelek je 865 tis.
Základ krmné dávky pro slepice tvoří obiloviny (hl. pšenice, kukuřice, nahý oves). Část zrnin se zkrmuje ve formě šrotu.
Doplňek krmné dávky by měla tvořit i mladá zelená píce a šťavnatá krmiva (viz část článku níže).

Teplota jako důležitý faktor:
Hned na začátku bych chtěla zmínit, že příjem krmiva i energie je podmíněn i teplotou prostředí. Optimální teplota u nosnic je v rozmezí od 10 do 22°C. Rozpětí, při kterém je možné dosáhnout vysokou snášku, je od 10 do 26°C. V rozmezí teplot 20 – 26°C klesá spotřeba krmiva, aniž by poklesla snáška.
V teplejším prostředí klesá příjem krmiva. Každé překročení teploty nad optimální požadavky drůbeže o 1°C může snížit příjem krmiva o 1,5%.
Při nízkých teplotách dochází ke větší spotřebě krmiva. Je li spotřeba krmiva při 13°C rovna 100, při 9°C se zvyšuje na 112 a při teplotě -15°C dokonce na 350. při teplotách pod bodem mrazu nastává prudký pokles nebo dokonce zastavení snášky.

Úprava krmiv:
Část zrnin se podává ve formě šrotu (míchanic), část ve formě celého zrna. Velmi se osvědčilo nakličování zrna (vyšší stravitelnost, vyšší podíl vitamínů). Krmiva zvlhčujeme vodou nebo rostliným olejem. Šroty můžeme také míchat společně s nastrouhanou mrkví, řepou nebo mladými kopřivami. Vlhčená směs se připravuje bezprostředně před krmením.

Množství denní krmné dávky:
Denně by měli nosnice dostat cca 40 – 60 g obilovin a štavnaté doplňky, při kompletní krmné směsi je to množství na dne okolo 120 g.

Technika krmení:
Krmíme obvykle 2x denně – koncentrované krmivo. Ráno podávejte míchanici, večer celé zrno (pšenice, kukuřice, nahý oves). Pokud nemají slepice možnost pastvy v hromadném výběhu, podáváme alepsoň jednou denně nasekanou zelenou píci.
Krmivo se zkrmuje v krmítkách dostatečně dlouhých dle počtu slepic. Nejméně 20 cm na jednu slepici. Krmítko umístěte do stínu.

Napájení:
Samozřejmostí je také vždy čerstvá pitná voda k dispozici. Vhodné jsou kloboukové nebo vědrové napáječky. V létě je vhodné vyměňovat vodu 2 x denně.
Pro zajímavost, drůbež spotřebuje denně cca 0,5 l vody. Pakliže nebudu mít k dispozici vaše slepice čerstvou vodu, je pravděpodobné, že nebudou i na několik dní snášet.



Krmiva pro drůbež:


V intenzivním drůbežnictví bývají témeř výhradně součástí krmné dávky krmné směsi. V domácích chovech jsou to buď krmné směsi (kompletní a doplňkové), obiloviny, ať zrna nebo šroty, různé mlýnské a potravinářské odpady, kuchyňské zbytky, zelená píce atd. O nejčastějších a nejdostupnějším způsobu krmení domácích nosnic budu dále pojednávat ve stručném přehledu.


Obiloviny:

Nejbežněji krmenou obilovinou u drůbeže je pšenice, pak kukuřice.

Příklad obilné směsi:
 50% pšenice
 30% kukuřice
 20% nahý oves, tritikale, otruby, ječný šrot atd.

Jako doplněk:
 min. – vit. směs (Plastin, Roboran, Konvit, NutriMix atd.)
 vápenný grit nonstop k dispozici
 šťavnaté krmivo(brambory, mrkev, jablko) a zelená píce (jetel, kopřivy, ptačinec)

1) Pšenice
• Tato obilovina je základní a nejpřirozenější součástí krmné dávky.
• Vnáší nejen energii, ale i určitou nezanedbatelnou část bílkovin.
• Drůbež pšenici dobře přijímá.
• Je možné zkrmování jak celého zrna, tak i drceného, nebo pšeničného šrotu.
• Může činit 60 – 80% krmné směsi.

2) Kukuřice
• Je vhodnou a zcela přirozenou součástí krmných směsí a dávek pro nosnice.
• V malém množství se může podávat od jara do podzimu. V zimních měsících je vhodné dávku zvýšit.
• Vnáší vysoký podíl energie, ale je chudší na bílkoviny a aminokyseliny.
• Pakliže velkou část krmení vašich nosnic tvoří kukuřice, je potřeba zahrnout ještě bílkovinné krmení.
• Vhodná kombinace s pšenicí.
• Obsahuje přírodní barviva- xantofyly, které pozitivně zbarvují žloutky.
• Zkrmuje se drcená, šrotovaná, nebo v zimě pro dospělé nosnice celá zrna.

3) Ječmen
• Ječmen je méně vhodnou zrninou, zejména pro nosnice a brojlery. Obsahuje alkaloid glukan, který drůbež nedokáže dobře trávit, protože jí chybí enzym glukanáza.
• Má nižší obsah bílkovin a energie a naopak vyšší obsah vlákniny ve srovnání s pšenicí.
• Zařazení do krmných směsí nosnicím jen vyjímečně do max. množství 30%.

4) Oves
• Oves je taktéž méně vhodným krmivem.
• Pro ostřejší obilky je některé slepice nechtějí žrát celý, proto je nutné nadrcení.
• Je možné je zkrmovat příležitostně jako naklíčený.
• Vysoký obsha vlákniny zhoršuje ztravitelnost živin.

5) Pšeničné otruby
• Jsou chudčí v obsahu energie, vyšší obsah N-látek a vlákniny.
• Vhodné do 10% podílu.
• Málo využívány ve výživě drůbeže.

6) Bezpluchý oves

7) Tritikale
• Kříženec žita a pšenice
• Náhrada pšenice.

Luštěniny:


8) Extrahovaný sojový šrot
• Patří mezi typické bílkovinné komponenty krmných směsí
• Obsah N-látek je 38 – 49%.
• Jde o velmi kvalitní rostlinnou bílkovinu
• Avšak vysoká cena

9) Hrách
• Krmivo budoucnosti, v zahraničí běžnějsí.
• Ve směsích pro drůbež do 10 – 20 %.




Ostatní:


10) Vojtěšková moučka
• Tato moučka je často granulovaná, je i v sortimentu Centrum krmiv jako vojtěškové pelety.
• Obsahuje cca 180 N-látek a má tvořit do 5% krmné dávky u nosnic
• Vojtěškové pelety se musí buď našrotovat a krmit v míchanicích, nebo namočit a nechat nabobtnat.
• Obsahuje přírodní barviva- xantofyly, které pozitivně zbarvují žloutky.

11) Sladový květ
Jako zdroj bílkovin a energie.





12) Pivovarské kvasnice

13) Slunečnice
• Vhodné v době přepeřování
• Obsahuje cca 40% tuku


Kompletní či doplňková krmná směs pro nosnice:



Nese označení N, v soukromých chovech je možné ji zkrmovat, ale jako doplňkovou krmnou směs, tedy společně s dalšími obilovinamy a krmnými dolňky (mrkev, brambory, kopřivy atd.). A to například v poměru 30 – 35 % krmné směsi, 35 % obilovin, 10 – 15% štavnatých krmiv a 15 – 20% zbytků z domácnosti a minerální doplňek. Je vhodné ji zařadit zvláště v zimě.

Je ve formě sypké nebo granulované a označení N 1 – 3 se řídí dle snáškového období:

• 1. fáze: 20. – 40. týden – krmná směs N1
• 2. fáze: 41. – 55. týden – krmná směs N2
• 3. fáze: 56. týden a výše – krmná směs N3


Zelená píce:



Zelená píce se podává čerstvá, nasekaná, optimálně mladé rostliny. Při zkrmování zelené píce je potřeba dávat pozor na vnitřní parazity.

• Vhodné jsou nasekané mladé kopřivy (případně i na zimu sušené)
• ptačinec žabinec
• smetanka
• jeteloviny
• vojtěška


Šťavnatá krmiva:



Mají hlavní funkci zchutňovat a zvlhčovat krmnou míchanici obilných šrotů.

• Strouhaná mrkev - betakarot. zbarvují žloutky
• Zeleninové natě
• Krmná kapusta
• Krmná řepa strouhaná
• Cukrovka strouhaná
• Šrotované seno z vojtěšky nebo lučního jetele
• Pařené nebo vařené brambory
• Rozkrojená tykev, cuketa, dýně
• Jablka – například zavěsit nad zem. Slepice se tím zabaví, budou jej vyklovávat.



Minerální doplňky:


• Je vhodné dát slepicím k dispozici do samostatných krmítek minerální krmnou přísadu: Plastin, krmný vápenec. Případně vitamino-minerální: Konvit, Roboran D, NutriMix pro nosnice. Případně tyto směsi vmíchat do krmení. Denní požadavky nosnice na vápník je 3 – 4,5 g Ca.
• Doporučuji namíchat Plastin: Roboran D v poměru 1:1 a přidávat 1 – 3 x týdně do krmení. V případě klování vajec a ostatních slepic každý den. A to v množství 5 – 15 g denně (1 – 3 rovné kávové lžičky) na 10 slepic vmíchat do krmné míchanice.
• Grit: poslouží praný řiční písek o průměru zrn kolem 5 mm, nebo speciální ptačí grit
• Vápenný grit, který svojí hrubou strukturou napomáhá rozmělnění potravy ve voleti a tím zvyšuje využitelnost přijímaného krmiva. Vysokým obsahem vápníku příznivě působí na tvorbu vaječné skořápky a kostní tkáně.




Ostatní specificky účinné látky:


• Probiotika: jde o speciální , ryze biologické preparáty ovlivňující celkové složení střevní mikroflóry s cílem zabránit přemnožení patogeních mikroorganismů a pozitivně ovlivnit trávicí pochody ve střevě. V sortimentu Centrum krmiv – ANIMO CZ s.r.o. máme Ecovit probiotika pro drůbež.

• Vitamíny: Doplňení jednotlivých vitamínů, nebo vitamino-minerálních směsí se liší dle ostatního složenií krmiv, nebo zdravotního stavu drůbeže. Přípravky jako Supervit D, Roboran D, NutriMix pro drůbež.


Kateřina Bergrová

Listopad 2007

Drožďování krmiv.

Definice.

Drožďování je způsob biologické úpravy krmiv, při němž se krmiva obohacují o kvasničnou bílkovinu a o vitaminy skupiny B. Kvasničnou bílkovinou se zvyšuje chutnost a výživnost drožďovaných krmiv. Nejúspěšněji se drožďovaná krmiva uplatnila při krmení prasat. Jakost drožďovaného krmiva je možno nejlépe kontrolovat lakmusovým papírkem; v nezávadném závasu zčervená. Dalším ukazatelem jakosti krmiva je příjemná ovocná vůně.

Postup (pro drůbež).

Pro drůbež je vhodné drožďovat část jadrného krmiva (5-10%) celkové dávky. Na 1kg jadrného krmiva se přidá 1-2l vlažné vody a 05,-1dkg rozmělněných kvasnic (droždí). Každou hodinu se směs náležitě promíchá. Po 6-9 hodinách je příprava drožďovaného krmiva ukončena. Kuřatům a ostatní mladé drůbeži se jadrná krmiva drožďují, když dosáhnou stáří 15-20 dní.

http://www.centrumkrmiv.cz

Směs N1 pro slepice 50 kg

 

Poslat tip na produkt e-mailem

Cena: 520 Kč

ks

Na objednávku

Pouze na objednávku do 3 dnů. Kompletní krmná směs pro slepice v užitkových chovech. Sypká směs.

Způsob použití:

Krmnou směs doporučujeme podávat od začátku snášky do 28 týdne stáří (7 měsíců). Dávkování se řídí technologickým postupem pro daný typ nosnic. Slepice musí mít vždy k dispozici dostatek nezávadné pitné vody.

 

Složení:

38% kukuřice, 29% pšenice, 14% sojový loupaný extr. šrot toustovaný z GMO, 7% řepkové expelery, 4 % uhličitan vápenatý, 2 % pšeničné otruby, 0,7% dihydrogenfosforečnan vápenatý, L - lyzin, DL-methionin, vitamíny A, D, E, síran měďnatý pentahydrát, butylhydroxyanisol, etoxyquin, červené a žluté barvivo, všechny ostatní přirozeně se vyskytující látky a jím odpovídající syntetické produkty, 0,35% živočišný tuk, 0,34% chlorid sodný, rostlinný sojový olej z GMO. Obsahuje premix zchutňujících látek Biostrong 510.

 

Krmná směs obsahuje v 1 kg:

14% vlhkost, 15,6% dusíkaté látky, 3,2% tuk, 4% vláknina, 12% popel, 0,37% methionin, 3,2% vápník, 0,5% fosfor, 13 mg měď, 9 000 m.j. vitamín A, 2 000 m.j. vitamín D3, 25 mg vitamin E, Barviva: Lutein 1,32 mg, Kantaxantin 1 mg, Enzymy: 3-fytáza EC 3.1.3.8 300 FTU/g

 

Výrobce: ZZN Polabí, a.s.
 

Nový blok - dvojitým kliknutím zde zahájíte úpravu bloku...

Vítejte na stránce chozadru.wbs.cz v sekci KRMENÍ

NAPÁJENÍ DRŮBEŽE V LÉTĚ

   Nejprve chci zdůraznit, že napájení je pro drůbež stejně důležité jako krmení. Zásadně používáme pitnou vodu a zároveň se snažíme zabránit slepicím pití z kaluží, potoků, močálů a podobných zdrojů, jež mohou být kontaminované a způsobí drůbeži zdravotní problémy. Nejednou taková nákaza končí i likvidací celého hejna. Podobné dopady však může mít i neudržovaná, znečištěná napáječka s dlouho stojící vodou. Obzvlášť v létě doporučuji nejen častou výměnu vody, ale také její dezinfekci např. cholezolem (dle návodu) nebo hypermanganem (slabě růžový roztok). Podávaná voda by neměla být ani příliš ledová, ani příliš teplá a počítejme se spotřebou zhruba 0,5 litru na kus a den.

   Co se týká konkrétně vašeho dotazu: Podle toho, co píšete, dáváte slepicím vodu do nějaké misky nebo jiné nádoby, kterou lze převrátit, a navíc nemáte dostatečnou kapacitu napájení, takže se slepice snaží dostat ke zdroji všechny najednou a tím dojde k převrhnutí nádoby. Doporučuji vám jednak větší počet dostatečně objemných napáječek, nejlépe tzv. kloboukových, kterých je na trhu široký výběr v různých velikostech (od 1,5 do 30 litrů). Tyto napáječky zajistí nejen, že si drůbež vodu nevylije, ale zároveň jejich konstrukce brání vstupování drůbeže do vody a tím jejímu znečištění. Při odchodu do práce napáječky naplňte a umístěte je do místa s celodenním stínem. Při příchodu z práce vodu vždy vyměňte.

   Slepičky bez žízně vám přeje

   Miroslav Pour, Skřivany

__________________________________

Krmítka pro drůbež, krmící automaty pro kuřata, slepice, holuby, krůty, kachny, husy, mlýnky na obilí

Zemědělské potřeby M+S s.r.o. - Minářová a Sedlák zajišťují základní sortiment chovatelských potřeb pro drůbež, který se bude během roku 2010 rozšiřovat.

Chovatelské potřeby pro drůbež lze objednat v eshopu přímým proklikem na položku a přidáním do košíku nebo přímo v eshopu v sekci Krmítka pro drůbež.

Kameninové misky na krmení pro drůbež:

	Kameninová miska na krmivo 250 ml Kameninová miska na krmivo 250 ml - se solnou glazurou, těžké provedení, s dutým okrajem.	53,- Kč bez DPH
	Kameninová miska na krmivo 500 ml Kameninová miska na krmivo 500 ml - se solnou glazurou, těžké provedení, s dutým okrajem.	73,- Kč bez DPH
	Kameninová miska na krmení pro drůbež a králíky 750 ml Kameninová miska na krmení zejména pro holuby, tónovaná, se zahnutým okrajem, aby krmivo nevypadávalo, obsah 0,75 l.	73,- Kč bez DPH
	Kameninová miska na krmivo 1000 ml Kameninová miska na krmivo 1000 ml - se solnou glazurou, těžké provedení, s dutým okrajem.	73,- Kč bez DPH
	Kameninová miska na krmivo dvojitá Kameninová miska na krmivo dvojitá - objem misek 350 ml + 450 ml.	94,- Kč bez DPH
	Plastová miska pro novorozená kuřata Plastová miska pro novorozená kuřata - průměr 400 mm, výška 50 mm. Na objednávku v eshopu do 21 dnů.	78,- Kč bez DPH
	Napájecí pohárek a miska na krmení Napájecí pohárek a miska na krmení - objem 0,3 litru pro drůbež na podestýlce, do klecí na výstavách atd. Z odolného a nerozbitného plastu, leštěný zvenku i zevnitř. Musí se nacvaknout na pružný drát procházející mezi háčky. Original Stückerjürgen.	21,- Kč bez DPH

Krmítka pro drůbež - kuřata, slepice, broilery, krůty, husy, holuby:

Dodáváme především krmítka pro drůbež a automaty na krmení drůbeže nejen od českých výrobců, ale i od italské firmy Novital (výrobce líhní Covatutto), španělské firmy Gaun, dánské firmy OK plast a velice kvalitní krmítka od německé firmy Ferdinand Stückerjürgen, které jsou určeny jak pro hobby chovy tak pro profesionální chovy drůbeže. V nabídce je i několik plechových krmítek a automatů.

Krmítka pro drůbež žlábková plechová:

	Krmítko pro kuřata pozinkované 7 x 30 cm Krmítko pro kuřata pozinkované 7 x 30 cm - klasické podlahové kovové krmítko s drátěnou mřížkou o šířce 7 cm je určeno pro 1-denní kuřátka. rozměry 7 x 40 cm = 86,- Kč bez DPH rozměry 7 x 50 cm = 103,- Kč bez DPH	79,- Kč bez DPH
	Krmítko pro kuřata žárově pozinkované 7 x 30 cm Krmítko pro kuřata žárově pozinkované 7 x 30 cm - velmi kvalitní, žárově zinkované kovové krmítko s drátěnou mřížkou o šířce 7cm, které je určeno pro 1-denní kuřátka. rozměry 7 x 50 cm = 187,- Kč bez DPH rozměry 7 x 100 cm = 229,- Kč bez DPH	137,- Kč bez DPH
	Krmítko plechové pro drůbež 10 x 50 cm široké mezery příček Krmítko plechové pro drůbež 10 x 50 cm široké mezery příček - velmi kvalitní, levné krmítko, výška 13 cm. rozměry 10 x 50 cm úzké mezery příček = 161,- Kč bez DPH rozměry 10 x 100 cm široké mezery příček = 259,- Kč bez DPH rozměry 10 x 100 cm úzké mezery příček = 259,- Kč bez DPH	161,- Kč bez DPH
	Krmítko pro mladé slepice 10 x 50 cm Krmítko pro mladé slepice pozinkované, rozměry 10 x 50 cm. rozměry 10 x 75 cm = 289,- Kč bez DPH rozměry 10 x 100 cm = 351,- Kč bez DPH	213,- Kč bez DPH
	Krmítko pro drůbež kovové 13 x 50 cm Krmítko pro drůbež kovové 13 x 50 cm - klasické podlahové kovové krmítko s drátěnou mřížkou o šířce 13 cm je určeno pro chov a výkrm drůbeže. rozměry 13 x 75 cm = 185,- Kč bez DPH rozměry 13 x 100 cm = 248,- Kč bez DPH	148,- Kč bez DPH
	Krmítko pro drůbež žárově pozinkované 13 x 50 cm Krmítko pro drůbež žárově pozinkované 13 x 50 cm - velmi kvalitní, žárově zinkované kovové krmítko s drátěnou mřížkou o šířce 13 cm, které je určeno pro výkrm kuřat a chov slepic. rozměry 13 x 75 cm = 349,- Kč bez DPH rozměry 13 x 100 cm = 478,- Kč bez DPH	268,- Kč bez DPH
	Krmítko pro nosnice kovové s kolotočem 15 x 50 cm Krmítko pro nosnice kovové s kolotočem 15 x 50 cm - podlahové kovové krmítko s kolotočem o šířce 15 cm je určeno pro chov slepic. rozměry 15 x 75 cm = 546,- Kč bez DPH rozměry 15 x 100 cm = 671,- Kč bez DPH	448,- Kč bez DPH
	Velkokapacitní krmítko pro drůbež plechové 1,5 m rozměry 1460 x 195 x 255 mm Velkokapacitní krmítko pro drůbež plechové 1 m rozměry 960 x 195 x 255 mm = 490,- Kč bez DPH Velkokapacitní krmítko pro drůbež plechové 50 cmm rozměry 465 x 195 x 255 mm = 357,- Kč bez DPH	715,- Kč bez DPH

Krmítka pro drůbež žlábková plastová:

	Plastové krmítko pro kuřata 40 cm Plastové krmítko pro kuřata 40 cm - rozměry 400 x 80 x 70 mm. Na objednávku v eshopu do 21 dnů.	81,- Kč bez DPH
	Krmítko pro kuřata Krmítko pro kuřata plastové, rozměry 7 x 50 cm.	149,- Kč bez DPH
	Krmítko pro kuřice Krmítko pro kuřice plastové, rozměry 12 x 50 cm.	187,- Kč bez DPH
	Krmítko pro kuřata a slepice Krmítko pro kuřata a slepice plastové, rozměry 12 x 75 cm - určeno i pro krůty a kachny.	200,- Kč bez DPH
	Krmítko plastové pro drůbež 100 cm široké mezery příček 50 cm široké mezery příček = 147,- Kč bez DPH 100 cm úzké mezery příček = 236,- Kč bez DPH 50 cm úzké mezery příček = 147,- Kč bez DPH	236,- Kč bez DPH
	Krmítko pro broilery, krůty a husy plastové 12 x 50 cm Krmítko pro broilery, krůty a husy plastové 12 x 50 cm - podlahové plastové krmítko s drátěnou mřížkou o šířce 12 cm se používá pro výkrm brojlerů. rozměry 12 x 75 cm = 198,- Kč bez DPH rozměry 12 x 100 cm = 223,- Kč bez DPH	161,- Kč bez DPH
	Napájecí korýtko pro drůbež 50 cm Napájecí korýtko pro drůbež 50 cm - 8 napájecích otvorů, s napouštěcím ventilem. Krmící a napájecí korýtko pro drůbež 100 cm Krmící a napájecí korýtko pro drůbež 100 cm - 24 otvorů = 236,- Kč bez DPH. Krmící a napájecí korýtko pro drůbež 50 cm Krmící a napájecí korýtko pro drůbež 50 cm - 12 otvorů = 147,- Kč bez DPH. Na objednávku v eshopu do 21 dnů.	252,- Kč bez DPH
	Krmítko pro kuřata z umělé hmoty Krmítko pro kuřata z kvalitního plastu, originál Stückerjürgen rozměry 7 x 50 cm.	325,- Kč bez DPH
	Krmítko pro mladé slepice z umělé hmoty Krmítko pro mladé slepice z kvalitního plastu, originál Stückerjürgen rozměry 10 x 50 cm.	402,- Kč bez DPH
	Krmítko pro mladé slepice z umělé hmoty Krmítko pro mladé slepice z kvalitního plastu, originál Stückerjürgen rozměry 20 x 75 cm.	720,- Kč bez DPH
	Krmítko pro slepice z umělé hmoty Krmítko pro slepice z kvalitního plastu, originál Stückerjürgen rozměry 20 x 100 cm.	971,- Kč bez DPH

Krmící automaty pro drůbež - automaty na krmení drůbeže - krmítka tubusová a závěsná - plechová:

	Závěsné krmítko kovové pro kuřata, slepice, holuby, bažanty a koroptve 5 kg Závěsné krmítko kovové pro kuřata, slepice, holuby, bažanty a koroptve 5 kg - průměr 330 mm, výška 270 mm. Na objednávku v eshopu do 21 dnů.	354,- Kč bez DPH
	Krmící automat pro kuřata 5 l plechový Krmící automat pro kuřata - pozinkovaný plech, obsah 5 litrů, lze zavěsit či postavit.	324,- Kč bez DPH
	Závěsné krmítko kovové pro kuřata, slepice, holuby, bažanty a koroptve 10 kg Závěsné krmítko kovové pro kuřata, slepice, holuby, bažanty a koroptve 10 kg - průměr 330 mm, výška 410 mm.	372,- Kč bez DPH
	Krmící automat pro kuřata a mladé slepice 18 l plechový Krmící automat pro kuřata a mladé slepice - pozinkovaný plech, obsah 18 litrů, lze zavěsit či postavit.	476,- Kč bez DPH
	Závěsné krmítko kovové pro kuřata, slepice, holuby, bažanty a koroptve 20 kg Závěsné krmítko kovové pro kuřata, slepice, holuby, bažanty a koroptve 20 kg - průměr 400 mm, výška 460 mm. Na objednávku v eshopu do 21 dnů.	440,- Kč bez DPH
	Krmící automat pro slepice a krůty 40 l plechový Krmící automat pro slepice a krůty - pozinkovaný plech, obsah 40 litrů, lze zavěsit či postavit.	787,- Kč bez DPH
	Plastový klobouk pro závěsné krmítko kovové 10 kg Plastový klobouk pro závěsné krmítko kovové 10 kg - zamezuje znečištění krmiva.	177,- Kč bez DPH
	Plastový ochranný kruh pro závěsné krmítko kovové 10 kg Plastový ochranný kruh pro závěsné krmítko kovové 10 kg - zamezuje znečištění krmiva.	19,- Kč bez DPH

Krmící automaty pro drůbež - automaty na krmení drůbeže - krmítka tubusová a závěsná - plastová:

	Plastové krmítko kloboukové pro kuřata, holuby, bažanty a koroptve 2 kg Plastové krmítko kloboukové pro kuřata, holuby, bažanty a koroptve 2 kg - s bajonetovým uzávěrem, průměr 190 mm, výška 200 mm.	62,- Kč bez DPH
	Závěsné krmítko plastové pro drůbež 4 kg Závěsné krmítko plastové pro drůbež 4 kg - průměr 295 mm, výška 310 mm.	196,- Kč bez DPH
	Krmící automat pro kuřata 5-10 l Krmící automat pro kuřata - nerozbitný plast, obsah 5-10 litrů, přívod krmiva je regulovatelný výškově nastavitelným válcem, lze zavěsit či postavit.	424,- Kč bez DPH
	Závěsné krmítko plastové pro drůbež 6 kg Závěsné krmítko plastové pro drůbež 6 kg - průměr 330 mm, výška 330 mm.	181,- Kč bez DPH
	Závěsné krmítko plastové pro drůbež 8 kg Závěsné krmítko plastové 8 kg - průměr 350 mm, výška 330 mm.	292,- Kč bez DPH
	Krmící automat pro drůbež 15 l Krmící automat pro drůbež - nerozbitný plast, obsah 15 litrů, přívod krmiva je regulovatelný výškově nastavitelným válcem, včetně rozdělovacího plata na místa na krmení, lze zavěsit či postavit.	400,- Kč bez DPH
	Krmící automat pro drůbež 15-20 l Krmící automat pro drůbež - nerozbitný plast, obsah 15-20 litrů, přívod krmiva je regulovatelný výškově nastavitelným válcem, lze zavěsit či postavit.	634,- Kč bez DPH
	Automat na krmení drůbeže Automat na krmení drůbeže s mřížkou, se stupňovitým nastavením výšky krmiva, pro 8-12 kg krmiva.	838,- Kč bez DPH

Nášlapná krmítka pro drůbež:

	Automatické nášlapné krmítko pro slepice úzké Automatické nášlapné krmítko pro slepice úzké - pozinkované kovové úzké krmítko s násypkou pro venkovní krmení slepic. Aby se zamezilo vyžírání krmiva ostatními ptáky, otevře se žlábek s krmivem pouze při dosednutí slepice na přední nášlap, rozměry: šířka 260 mm, výška 360 mm.	550,- Kč bez DPH
	Automatické nášlapné krmítko pro slepice střední Automatické nášlapné krmítko pro slepice střední - pozinkované kovové krmítko střední velikosti s násypkou pro venkovní krmení slepic. Aby se zamezilo vyžírání krmiva ostatními ptáky, otevře se žlábek s krmivem pouze při dosednutí slepice na přední nášlap, rozměry: šířka 490 mm, výška 360 mm.	788,- Kč bez DPH
	Nášlapné krmítko pro drůbež kapacita 20 kg Nášlapné krmítko pro drůbež kapacita 20 kg - pozinkované, rozměry 470 x 290 x 440 mm.	1416,- Kč bez DPH
	Nášlapné krmítko pro drůbež kapacita 40 kg Nášlapné krmítko pro drůbež kapacita 40 kg - pozinkované, rozměry 470 x 290 x 680 mm.	1744,- Kč bez DPH

Krmidlo pro husy:

	Plastové krmidlo pro husy Plastové krmidlo pro husy - chovatelská pomůcka pro intenzivní výkrm hus. Má délku 19 cm a posun krmiva do volete husy se provádí otáčivým pohybem vnitřního kovového šneku.	950,- Kč bez DPH

Krmítka pro holuby:

	Krmítko pro holuby a koroptve se 2 otvory podlahové Krmítko pro holuby a koroptve se 2 otvory podlahové - rozměry 175 x 125 x 135 mm.	146,- Kč bez DPH
	Krmítko pro holuby a koroptve se 3 otvory podlahové Krmítko pro holuby a koroptve se 3 otvory podlahové - rozměry 260 x 125 x 135 mm. Na objednávku v eshopu do 21 dní.	196,- Kč bez DPH
	Krmítko pro holuby a koroptve se 2 otvory závěsné Krmítko pro holuby a koroptve se 2 otvory závěsné - rozměry 170 x 110 x 140 mm. s 1 otvorem - rozměry 90 x 110 x 140 mm = 124,- Kč bez DPH	222,- Kč bez DPH
	Krmítko pro holuby a koroptve se 3 otvory závěsné Krmítko pro holuby a koroptve se 3 otvory závěsné - rozměry 260 x 110 x 140 mm. Na objednávku v eshopu do 21 dní.	253,- Kč bez DPH
	Krmítko pro holuby a koroptve se 3 otvory plastové Krmítko pro holuby a koroptve se 3 otvory plastové - rozměry 210 x 110 x 150 mm. Na objednávku v eshopu do 21 dní.	150,- Kč bez DPH
	Krmítko pro holuby a koroptve se 4 otvory plastové Krmítko pro holuby a koroptve se 4 otvory plastové - rozměry 185 x 110 x 145 mm. Na objednávku v eshopu do 21 dní.	152,- Kč bez DPH
	Krmítko pro holuby Krmítko pro holuby plastové závěsné, objem 5 l - určeno pro holuby a hrabavou drůbež.	202,- Kč bez DPH
	Krmítko pro holuby Krmítko pro holuby - z robustního plastu, rozměry 25 x 11,5 x 14 cm. Originál Stückerjürgen.	250,- Kč bez DPH

Lopatky na krmivo (zrno, šrot) pro drůbež:

	Lopatka na krmivo Lopatka na krmivo z umělé hmoty s anatomickou rukojetí. Obsah cca 2000 g, váha 202 g.	89,- Kč bez DPH
	Lopatka na krmivo plastová s vnitřní rukojetí Lopatka na krmivo plastová s vnitřní rukojetí - stabilní provedení, obsah cca 1000 g.	139,- Kč bez DPH
	Lopatka na krmivo hliníková Lopatka na krmivo hliníková - velmi stabilní provedení, obsah cca 1000 - 2000 g.	497,- Kč bez DPH
	Odvažovací lopatka na krmivo na 2000 g Odvažovací lopatka na krmivo na 2000 g - flexibilní a rychlé řešení pro vážení sypkých materiálů, zabudovaný snímač sklonu automaticky vyrovnává šikmou polohu během vážení, jednoduché ovládání, zapínání, vypínání a vyvažování pomocí jednoho tlačítka.	4111,- Kč bez DPH

Koše na brambory pro drůbež:

	Koš na brambory 22 l Koš na brambory 22 l - z pevného plastu, mimořádně stabilní provedení, tmavě zelený, průměr 380 mm, výška 250 mm.	129,- Kč bez DPH
	Koš na brambory 32 l Koš na brambory 32 l - z pevného plastu, mimořádně stabilní provedení, tmavě zelený, průměr 400 mm, výška 300 mm.	157,- Kč bez DPH

Potřeby na úpravu krmiv pro drůbež: drtič kostí, krouhač řepy, mlýnky na obilí, mačkač ovsa, elektrický šrotovník:

	Pákový drtič na kosti Pákový drtič na kosti - jednoduchý nástroj na drcení především drůbežích kostí, chrupavek zejména pro slepice. Ukotvení na 4 šrouby.	415,- Kč bez DPH
	Krouhačka řepy ruční Krouhačka řepy ruční - jednoduchý nástroj s ručním pohonem na krouhání krmné řepy, které se provádí otáčením strouhacího bubnu.	837,- Kč bez DPH
	Náhradní buben k ruční krouhačce řepy Náhradní buben k ruční krouhačce řepy.	298,- Kč bez DPH
	Mačkač na oves MO 30 Mačkač MO 30 na oves a ostatní obiloviny (ječmen, pšenice, atd.) - český cenově dostupný výrobek, který najde uplatnění u chovatelů koní, ovcí, koz, drůbeže, atd., patentovaný systém. Napětí 230V / 50Hz, příkon 2500 W, výkon mačkání 35 kg/hod., hmotnost 27 kg, hladina hluku 85 dB. Proč mačkat oves? Nejméně závažný důvod je ten, že oves by šrotováním a granulací ztratil velmi významnou roli ve výživě koní – stimulaci trávení dobrým prosliněním a žvýkáním. Těchto jeho kvalit se dá využít i jako prevence kolik. Především u hříbat je to velmi důležité. Jejich trávicí soustava se teprve tvoří a upravený šrotovaný koncentrát není schopen sám stimulovat tvorbu střevních klků, které jsou základem dobrého využití živin krmiva koněm po celý život. Hrubé zrno donutí potravu kvalitně žvýkat a tím ji i proslinit. Oves by se měl podávat vždy čerstvý. Oves obsahuje alkaloid Avenin,který má tendenci žluknout. Z tohoto důvodu není dobré mačkat oves do zásoby a měl by být mačkán před zkrmováním.	7863,- Kč bez DPH
	Mlýnek na obilí 580 Watt Mlýnek na obilí 580 Watt - 230 V na všechny druhy obilí. Prachotěsná nádoba 13 litrů s držadlem a víkem, které se automaticky uzavře, jakmile nádobu sejmete z přístroje. Mlýnek je stabilně instalován na 3 nožkách. Součástí dodávky jsou 4 sítka s průměry otvorů: 2,5 mm, 4 mm, 6 mm, 8 mm.	5760,- Kč bez DPH
	Mlýnek na obilí 750 Watt Mlýnek na obilí 750 Watt - 230 V na všechny druhy obilí. Prachotěsná nádoba 13 litrů s držadlem a víkem, které se automaticky uzavře, jakmile nádobu sejmete z přístroje. Mlýnek je stabilně instalován na 3 nožkách. Součástí dodávky jsou 4 sítka s průměry otvorů: 2,5 mm, 4 mm, 6 mm, 8 mm.	6571,- Kč bez DPH
	Kbelík pro mlýnek na obilí Kbelík pro mlýnek na obilí - prachotěsná nádoba 13 litrů s držadlem a víkem.	830,- Kč bez DPH
	Elektrický šrotovník s barelem Elektrický šrotovník s barelem - elektrický přístroj o příkonu 230V/1,5KW na šrotování zrna. Součástí dodávky jsou 4 síta o různé hrubosti. Hodinový výkon je ovlivněn hrubostí síta - od 20kg /40/90/ do 170kg. Vyrobený šrot se sype do plastového barelu o objemu 50 l.	6650,- Kč bez DPH

________________________

Krmení v zimních měsících:

Pro drůbež obecně platí, že při studeném a mrazivém počasí musí veškerou energii, která by šla jinak na tvorbu vajíček, uhradit na tepelné ztráty organismu. Navíc jsou krátké dny, to znamená že zvířata nepřijmou dostatečné množství živin jednak pro tvorbu tepla a jednak pro tvorbu vajec. Proto je nutné dávat v zimě taková krmiva, která mají v malém objemu koncentrovanější živiny. To splňují obiloviny jako pšenice, kukuřice, oves. V žádném případě okopaniny jako brambory či řepa. To jsou tzv.krmiva objemová, kterými se drůbež pouze zasytí mechanicky, ale nic jí to nedá. Brambory obsahují převážně vodu a škrob. Bílkoviny téměř žádné. A především ty jsou pro tvorbu vajec nejdůležitější. Brambory mají tvořit jen 30% krmné dávky. Ideální je podávat směs pro nosnice a do ní přidat menší množství brambor pro zchutnění. Na noc, což už bývá kolem 15-16. hodiny odpolední, je potřeba dát celé zrno, které vydrží v trávicím traktu po celou dlouhou zimní noc, takže nad ránem drůbež nehladoví a má dostatek energie na hrazení tepelných ztrát a třeba i na zmiňované vajíčko.
Pokud chcete mít jistotu, že budou mít vyrovnanou skladbu živin, tak doporučuji v zimě krmit kompletní směs pro nosnice N, a do ní přidávat zmiňovaná objemová krmiva (jablka, mrkev, řípu, tuřín, vařené brambory) jako zvlhčovadlo + minerální práškové přípravky. Směs pro nosnice je sice drahá, ale v konečném efektu je výhodnější než jednodruhový šrot. Slepice budou mít dostatek živin pro tvorbu vajec. Poněkud pozor, je třeba dávat na možné srdeční kolapsy u kohoutů(vlastní zkušenost, při dlouhodobějším podávání jen samotné směsi), kteří vejce nesnášejí a tak patrně přebytek energie jejich srdce nemusí unést.
Zřejmě také záleží na výrobci směsí.
Tuto směs můžete krmit třeba jen nejhorší tři zimní měsíce, na jaře po slezení sněhu, kdy slepice mohou opět do výběhu, krmnou sestavu postupně zase změníte na "chudší" např. jen šrot s přídavkem minerálií a objemových krmiv.
Jinak na večer, než jdou slepice na hřad je vhodné dávat celé zrní, pšenici, kukuřici dále pak jako přídavek bezpluchý oves, tritikale, slunečnici(v době přepeřování). Poměr pšenice a kukuřice může být 50% a 30%. 40% kukuřice mohou dostat slepice lehkých plemen, které v podstatě netuční. Zbytek do sta připadá na např. na zmíněný nahý oves a slunečnici. Tritikale (kříženec žita a pšenice) prakticky nahrazuje pšenici.
Kukuřice se hlavně dává v mrazivých dnech. Jednorázově, kdy je například očekávána náhlá změna počasí a měla by přijít mrazivá noc pod - 10°C. Nevadí, když slepicím nasypete i kukuřici samotnou.
U bíle a stříbrně zbarvených rázů, není vhodné v době přepeřování dávat kukuřici a mrkev. Karoteny způsobí, že nově vyrůstající peří je nažloutlé. Pokud jsou ale slepice již z větší části opeřené novým peřím, mohou se jim opět začít krmit.

Objemová krmiva se šrotem:

Objemová krmiva, jako jsou okopaniny, by měla pouze zvlhčovat a zchutňovat krmnou míchanici. Vlhkost míchanice musí být taková, aby se krmivo nelepilo drůbeži na zobáky (známá vlastnost moučného těsta), ale struktura míchanice by měla být droptovitá. Pomocí vařených brambor nebo krouhané řepy či mrkve také dochází k lepšímu obalení minerálními přísadami, než když je krmivo pouze suché.
Slepice mají rády i naseknutou řípu(velkou mrkev) nabodnutou někde na hřebík a samy budou v době sněhu řípu ozobávat. Dokonce lehce namrzlá křehká mrkev zmizí.
Rovněž rozkrojená tykev či cuketa je vhodná, ale slepice se na ni musí naučit, nejprve budou vyzobávat jen semínka.
Setkal jsem se i se zobáním do padaných jablek.
Košťáloviny, které přes zimu vydrží zelené, jako je řepka, brokolice, krmná kapusta, tuřín, kadeřávek, slepice velmi rády požírají. V kadeřávku je navíc nejvyšší obsah vitamínu C ze všech zelenin.


Hypovitaminosa vit. D u těžkých plemen:

Hypovitaminosa vitamínu D, nedostatek fosforu a vápníku v krmné dávce je problém hlavně těžkých plemen. Tato plemena jsou obecně náročná na výživu. Proto jen ten, kdo jim zajistí vše v dostatečném množství a kvalitě, může odchovat slušné kusy. Protože rychle rostou do značné hmotnosti, potřebují mít z čeho stavět své tělo. Bílkoviny jsou "maso" minerální látky vápník, fosfor jsou "kostra", sacharidy a tuky jsou "motor" a "sádlo". Vitamíny jsou "imunita" a zbytek tvoří stopové prvky a voda. Když bude málo bílkovin, zůstanou zvířata celkově drobná; když bude nedostatek minerálních látek, dojde u mladých zvířat k pokřivení kostí, poruchám pohybu, když nebudou energetické látky, tak budou zvířata slabá, když nebudou vitamíny oslabí se imunita, nastanou potíže s pohybem apod. ..


Krmení zelenou pící:

Píce se dává nasečená čerstvá, nejlépe jeteloviny, kopřivy, ptačinec žabinec - drobný to plevel ve všech záhonech, ale dosti houževnatý na zničení (je to takové to drobné lístečkové, co se pne po zemi).
Kopřivy i větší píci je dobré nařezat nadrobno. Kopřivy lze sušit a pak v zimě přidávat do krmení. Je to výborné zpestření a vitamíny.
Jinak dlouhá tráva není pro slepice stravitelná, nejpřijatelnější je vždy co nejmladší, nejšťavnatější.
V určitých lokalitách se vyskytují parazité, nejrůznější červi a samozřejmě kokcidie. Tito zejména za vlhkého počasí, jako je např. na podzim, jsou nejsnáze přístupní, zejména kuřatům. (roup kuří, srostlice). Zmiňovaní parazité mají své mezihostitele(dešťovky, plže). Ti jsou sbíraní kuřaty a tak dojde k nákaze. Mám zkušenost právě s roupy, že v trusu volně pobíhajících kuřat se pak objevují pohybliví bílí červi. Proto kuřata i z tohoto důvodu nechávám zavřená a pouštím je až je opravdu sucho, kdy je omezen výskyt plžů a dešťovek. Sice je to možná postavené na hlavu ale já se tedy těch problémů nemohu zbavit již několik let. Napadená kuřata sice žerou, ale pomalu rostou. Samozřejmě se to dá řešit odčervujícími přípravky, ale bohužel výborný Bioverm již nevyrábějí.
Takže jen jsem chtěl říct, že píce je vhodná, ale pozor na tyto cizopasníky.


Napájení:

Drůbež spotřebuje zhruba 0,5 l vody denně. Kachny a ostatní vodní drůbež ještě více. Voda je nezbytná k životním funkcím organismu. Když nedostanou slepice jeden den vodu, znamená to přestávku ve snášení i 5 dní. Sami můžete pozorovat, jak se slepice, která právě snesla vejce jde ihned napít.

Autor: Juraj Kafka

Kompletní krmné směsi pro hrabavou drůbež:

Kompletní krmné směsi svým složením a obsahem živin plně kryjí všechny nutriční potřeby zvířat. Podávají se jako jediné krmivo doplněné pouze vodou k napájení, případně gritem. Kompletní krmné směsi usnadňují krmení zvířat a umožňují používat automatické krmné linky.

B I O S T A N NS : KOMPLETNÍ KRMNÁ SMĚS PRO NOSNICE
SLOŽENÍ: Obiloviny, výrobky a vedlejší výrobky z olejnatých semen, minerální látky, výrobky a vedlejší výrobky z obilovin, L-lysin, monohydrochlorid, D,L-methionin a premix doplňkových látek.
KRMNÝ NÁVOD: Krmná směs je určena ke krmení nosnic v užitkových i plemenných chovech. Zkrmuje se jako jediné krmivo v množství do nasycení, doplněné pouze vodou k napájení, případně i gritem. Orientační spotřeba krmiva na kus a den je 100 až 150 g. Směs se vyrábí v sypké i granulované formě.

 

B I O S T A N KS 1 : KOMPLETNÍ KRMNÁ SMĚS PRO ODCHOV KUŘAT
SLOŽENÍ: Obiloviny, výrobky a vedlejší výrobky z olejnatých semen, minerální látky, výrobky a vedlejší výrobky z obilovin, L-lysin, monohydrochlorid, D,L-methionin, L-threonin a premix doplňkových látek.
KRMNÝ NÁVOD: BIOSTAN KS 1 je určen ke krmení kuřat od vylíhnutí do 10 týdnů stáří. Zkrmuje se jako jediné krmivo v neomezeném množství doplněné pouze napájecí vodou, případně i gritem.

B I O S T A N KS 2 : KOMPLETNÍ KRMNÁ SMĚS PRO ODCHOV KUŘIC
SLOŽENÍ: Obiloviny, výrobky a vedlejší výrobky z olejnatých semen, úsušky pícnin, minerální látky, L-lysin, monohydrochlorid, D,L-methionin, L-threonin a premix doplňkových látek.
KRMNÝ NÁVOD: Směs je určen ke krmení kuřic od 10 do 20 týdnů stáří, respektive do začátku snášky. Zkrmuje se jako jediné krmivo v neomezeném množství doplněné pouze napájecí vodou, případně i gritem.

B I O S T A N KR 2 : KOMPLETNÍ KRMNÁ SMĚS PRO KRŮŤATA VE VÝKRMU
OD 3 DO 12 A ODCHOVU OD 5 DO 9 TÝDNŮ STÁŘÍ
SLOŽENÍ: Obiloviny, výrobky a vedlejší výrobky z olejnatých semen, oleje a tuky, minerální látky, mléčné výrobky, výrobky a vedlejší výrobky z obilovin, L-lysin, monohydrochlorid, D,L-methionin, L-threonin a premix doplňkových látek.
KRMNÝ NÁVOD: Krmná směs je určena ke krmení krůťat ve výkrmu ve stáří od 3 do 12 týdnů a při odchovu od 5 do 9 týdnů stáří. Zkrmuje se jako jediné krmivo v množství do nasycení, doplněné pouze vodou k napájení, případně i gritem. Orientační spotřeba krmiva na 1 krůtě za uvedené období je asi 6 až 8 kg. Směs se vyrábí v sypké nebo granulované formě.


B I O S T A N KR 3 : KOMPLETNÍ KRMNÁ SMĚS PRO KRŮŤATA VE VÝKRMU
OD 12 TÝDNŮ DO PORÁŽKY A ODCHOVU NAD 9 TÝDNŮ STÁŘÍ
SLOŽENÍ: Obiloviny, výrobky a vedlejší výrobky z olejnatých semen, oleje a tuky, minerální látky, výrobky z obilovin, L-lysin, monohydrochlorid, D,L-methionin, L-threonin a premix doplňkových látek.
KRMNÝ NÁVOD: Krmná směs je určena ke krmení krůťat ve výkrmu ve stáří od 12 týdnů do porážky a v odchovu nad 9 týdnů stáří. Zkrmuje se jako jediné krmivo v sypké nebo granulované formě v množství do nasycení doplněné pouze vodou k napájení, případně i gritem. Orientační spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku v uvedeném období je asi 3 až 3,5 kg. Směs je vyráběna v granulované formě.

B I O S T A N BR 1 : KOMPLETNÍ KRMNÁ SMĚS PRO VÝKRM KUŘAT –
BROJLERŮ DO 3 TÝDNŮ STÁŘÍ
SLOŽENÍ: Obiloviny, výrobky a vedlejší výrobky z olejnatých semen, oleje a tuky, minerální látky, L-lysin, monohydrochlorid, D,L-methionin, L-threonin a premix doplňkových látek.
KRMNÝ NÁVOD: Krmná směs je určena ke krmení kuřat ve výkrmu do 21 dnů stáří. Zkrmuje se jako jediné krmivo v množství do nasycení doplněné pouze vodou k napájení, případně i gritem. Orientační spotřeba směsi na 1 kuře za uvedené období je asi 1 kg.

B I O S T A N BR 2 : KOMPLETNÍ KRMNÁ SMĚS PRO VÝKRM KUŘAT –
BROJLERŮ OD 4 DO 6 TÝDNŮ STÁŘÍ
SLOŽENÍ: Obiloviny, výrobky a vedlejší výrobky z olejnatých semen, oleje a tuky, minerální látky, L-lysin, monohydrochlorid, D,L-methionin, L-threonin a premix doplňkových látek.
KRMNÝ NÁVOD: Krmná směs je určena ke krmení kuřat ve výkrmu od 22 do 42 dnů stáří. Zkrmuje se jako jediné krmivo v množství do nasycení doplněné pouze vodou k napájení, případně i gritem. Orientační spotřeba směsi na 1 kuře za uvedené období je asi 2,5 kg. Vyrábí se v sypké nebo granulované formě.

B I O S T A N BR 3 : KOMPLETNÍ KRMNÁ SMĚS PRO VÝKRM KUŘAT –
BROJLERŮ OD 7 TÝDNŮ STÁŘÍ
SLOŽENÍ: Obiloviny, výrobky a vedlejší výrobky z olejnatých semen, oleje a tuky, minerální látky, L-lysin, monohydrochlorid, D,L-methionin, L-threonin a premix doplňkových látek.
KRMNÝ NÁVOD: Krmná směs je určena ke krmení kuřat ve výkrmu od 43 dnů stáří do porážky. Zkrmuje se jako jediné krmivo v množství do nasycení doplněné pouze vodou k napájení, případně i gritem. Orientační spotřeba směsi na kuře a den je asi 150 až 200 g.

Kompletní krmné směsi pro vodní drůbež:

Kompletní krmné směsi svým složením a obsahem živin plně kryjí všechny nutriční potřeby zvířat. Podávají se jako jediné krmivo doplněné pouze vodou k napájení, případně gritem. Kompletní krmné směsi usnadňují krmení zvířat a umožňují používat automatické krmné linky.

B I O S T A N VKCH 1 : KOMPLETNÍ KRMNÁ SMĚS PRO ODCHOV A VÝKRM
KACHŇAT I. FÁZE
SLOŽENÍ: Obiloviny, výrobky a vedlejší výrobky z olejnatých semen, minerální látky, oleje a tuky, mléčné výrobky, výrobky z obilovin, L-lysin, monohydrochlorid, D,L-methionin, L-threonin a premix doplňkových látek.
KRMNÝ NÁVOD: Krmná směs je určena ke krmení kachňat při odchovu a ve výkrmu do 22 dnů stáří. Zkrmuje se jako jediné krmivo v sypké nebo granulované formě v množství do nasycení doplněné pouze vodou k napájení, případně i gritem. Spotřeba krmiva na 1 káče za uvedené období je asi 1,8 až 2 kg.

B I O S T A N VKCH 2 : KOMPLETNÍ KRMNÁ SMĚS PRO ODCHOV A VÝKRM
KACHŇAT II. FÁZE
SLOŽENÍ: Obiloviny, výrobky a vedlejší výrobky z olejnatých semen, minerální látky, oleje a tuky, mléčné výrobky, výrobky z obilovin, L-lysin, monohydrochlorid, D,L-methionin, L-threonin a premix doplňkových látek.
KRMNÝ NÁVOD: Krmná směs je určena ke krmení kachňat při odchovu od 22 do 56 dnů stáří a ve výkrmu od 22 dnů stáří do konce výkrmu, to je asi v 49 až 52 dnech a živé hmotnosti 2,5 až 3 kg. Zkrmuje se jako jediné krmivo v sypké nebo granulované formě v množství do nasycení doplněné pouze vodou k napájení, případně i gritem. Orientační spotřeba krmiva na kus za uvedené období je asi 7 až 8 kg. Vyrábí se v sypké nebo granulované formě.

B I O S T A N HU 1 : KOMPLETNÍ KRMNÁ SMĚS PRO ODCHOV A VÝKRM
HOUSAT I. FÁZE
SLOŽENÍ: Obiloviny, výrobky a vedlejší výrobky z olejnatých semen, minerální látky, oleje a tuky, mléčné výrobky, výrobky z obilovin, L-lysin, monohydrochlorid, D,L-methionin, L-threonin a premix doplňkových látek.
KRMNÝ NÁVOD: Krmná směs je určena ke krmení housat ve výkrmu i odchovu do 21 až 28 dnů stáří. Zkrmuje se jako jediné krmivo v sypké nebo granulované formě v množství do nasycení, pouze s vodou k napájení, případně i gritem. Spotřeba krmiva na 1 house za uvedené období je asi 3 kg.

B I O S T A N HU 2 : KOMPLETNÍ KRMNÁ SMĚS PRO ODCHOV A VÝKRM
HOUSAT II. FÁZE
SLOŽENÍ: Obiloviny, výrobky a vedlejší výrobky z olejnatých semen, minerální látky, oleje a tuky, mléčné výrobky, výrobky z obilovin, L-lysin, monohydrochlorid, D,L-methionin, L-threonin a premix doplňkových látek.
KRMNÝ NÁVOD: Krmná směs je určena k výkrmu housat od 22 až 28 dnů stáří do konce výkrmu, to je asi do 60 dnů, kdy husy dosahují živé hmotnosti 3,5 až 4 kg. Spotřeba směsi na 1 kus za uvedené období je 9 až 10 kg Při odchovu housat se tato směs krmí od 22 až do 70 dnů stáří. Spotřeba směsi na 1 house za uvedené období je asi 14 kg. Směs se zkrmuje se jako jediné krmivo v sypké nebo granulované formě do nasycení, doplněné pouze vodou k napájení, případně i gritem. Směs je vyráběna sypká nebo granulovaná.

Napáječky pro drůbež - kuřata, slepice, krůty, holuby - plastové, automatické -
pohárky, misky, kloboukové a barelové napáječky, napájecí kbelíky

Zemědělské potřeby M+S s.r.o. - Minářová a Sedlák zajišťují základní sortiment chovatelských potřeb pro drůbež, který se bude během roku 2010 rozšiřovat.

Dodáváme především plastové napáječky pro drůbež od italské firmy Novital (výrobce líhní Covatutto), napáječky od španělské firmy Gaun, napáječky od dánské firmy OK Plast a velice kvalitní napáječky od německé firmy Ferdinand Stückerjürgen, které jsou určeny jak pro hobby chovy tak pro profesionální chovy drůbeže.

Chovatelské potřeby pro drůbež lze objednat v eshopu přímým proklikem na položku a přidáním do košíku nebo přímo v eshopu v sekci Napáječky pro drůbež.

Napáječky kloboukové pro drůbež plastové:

	Napáječka klobouková pro drůbež 2 l Napáječka klobouková pro drůbež 2 l - průměr 190 mm, výška 210 mm.	60,- Kč bez DPH
	Napáječka pro kuřata a slepice plastová 3 l Napáječka pro kuřata a slepice plastová 3 litry - z odolného plastu, vhodné pro všechny kapaliny, snadno se čistí. Možno použít i pro holuby a drobné ptactvo. Ruční klobouková plastová napaječka pro chov drůbeže, složená ze 2 dílů: napájecí misky a zásobního klobouku. Díky gravitaci se doplňuje do misky malými otvory.	115,- Kč bez DPH
	Napáječka pro kuřata a slepice plastová 5 l Napáječka pro kuřata a slepice plastová 5 litrů - z odolného plastu, vhodné pro všechny kapaliny, snadno se čistí. Možno použít i pro holuby a drobné ptactvo. Ruční klobouková plastová napaječka pro chov drůbeže, složená ze 2 dílů: napájecí misky a zásobního klobouku. Díky gravitaci se doplňuje do misky malými otvory.	145,- Kč bez DPH
	Napáječka pro krůty, kuřata a slepice plastová 10 litrů Napáječka pro krůty, kuřata a slepice plastová 10 litrů - z odolného plastu, vhodné pro všechny kapaliny, snadno se čistí. Ruční klobouková plastová napaječka pro chov drůbeže, složená ze 2 dílů: napájecí misky a zásobního klobouku. Díky gravitaci se doplňuje do misky malými otvory.	242,- Kč bez DPH
	Napáječka klobouková Gaun pro drůbež 5 l Napáječka klobouková pro drůbež 5 l - průměr 310 mm, výška 210 mm, poloautomatická napáječka má bajonetový uzávěr a je ji možno zavěsit, dole má šroubovací výpustnou zátku, takže je možné ji plnit zespodu, jednoduché použití, velká odolnost. Na stejnou misku je tedy možné nasadit 3 různě vysoké klobouky.	158,- Kč bez DPH
	Napáječka klobouková Gaun pro drůbež 8,5 l Napáječka klobouková pro drůbež 8,5 l - průměr 310 mm, výška 300 mm, poloautomatická napáječka má bajonetový uzávěr a je ji možno zavěsit, dole má šroubovací výpustnou zátku, takže je možné ji plnit zespodu, jednoduché použití, velká odolnost. Na stejnou misku je tedy možné nasadit 3 různě vysoké klobouky.	178,- Kč bez DPH
	Napáječka klobouková Gaun pro drůbež 12 l Napáječka klobouková pro drůbež 12 l - průměr 310 mm, výška 420 mm, poloautomatická napáječka má bajonetový uzávěr a je ji možno zavěsit, dole má šroubovací výpustnou zátku, takže je možné ji plnit zespodu, jednoduché použití, velká odolnost. Na stejnou misku je tedy možné nasadit 3 různě vysoké klobouky. Na objednávku v eshopu do 21 dnů.	256,- Kč bez DPH
	Napáječka klobouková Gaun pro drůbež 5 l s hlubší miskou Napáječka klobouková pro drůbež 5 l s hlubší miskou - stejný typ napáječek, jako předchozí napáječky, ale s hlubší miskou. Napáječka klobouková Gaun pro drůbež 8,5 l s hlubší miskou = 212,- Kč bez DPH Napáječka klobouková Gaun pro drůbež 12 l s hlubší miskou = 289,- Kč bez DPH Na objednávku v eshopu do 21 dnů. Na porovnání ukázka dvou druhů misek.	192,- Kč bez DPH
	Ochranná vložka pro kloboukové napáječky Gaun Ochranná vložka do kloboukové napáječky Gaun - zabraňuje znečištění napáječky. Ochranný kruh pro kloboukové napáječky Gaun = 22,- Kč bez DPH Na objednávku v eshopu do 21 dnů.	19,- Kč bez DPH
	Napáječka pro drůbež a malá zvířata 5 l Napáječka pro drůbež a malá zvířata 5 l - vhodná zejména pro menší chovy drůbeže, jehňat, kůzlat, selat a pro psy, napáječka má bajonetový uzávěr. Napáječka pro drůbež a malá zvířata 8 l = 250,- Kč bez DPH Napáječka pro drůbež a malá zvířata 12 l = 285,- Kč bez DPH Menší napáječky skladem, napáječka 12 l na objednávku v eshopu do 21 dnů.	215,- Kč bez DPH

Napáječky kloboukové pro drůbež plechové:

	Plechová napáječka pro drůbež 5 litrů Plechová napáječka pro drůbež 5 litrů - ruční klobouková plechová napaječka pro chov drůbeže s rukojetí, složená ze 2 dílů: napájecí misky a zásobního klobouku. Díky gravitaci se voda doplňuje do misky malými otvory, povrch napáječky má vypalovaný lak.	403,- Kč bez DPH
	Plechová napáječka pro drůbež 10 litrů Plechová napáječka pro drůbež 10 litrů - ruční klobouková plechová napaječka pro chov drůbeže s rukojetí, složená ze 2 dílů: napájecí misky a zásobního klobouku. Díky gravitaci se voda doplňuje do misky malými otvory, povrch napáječky má vypalovaný lak.	699,- Kč bez DPH
	Plechová napáječka pro drůbež 20 litrů Plechová napáječka pro drůbež 20 litrů - ruční klobouková plechová napaječka pro chov drůbeže s rukojetí, složená ze 2 dílů: napájecí misky a zásobního klobouku. Díky gravitaci se voda doplňuje do misky malými otvory, povrch napáječky má vypalovaný lak.	1090,- Kč bez DPH

Napájecí korýtka pro drůbež:

	Napájecí korýtko pro drůbež 50 cm Napájecí korýtko pro drůbež 50 cm - 8 napájecích otvorů, s napouštěcím ventilem. Krmící a napájecí korýtko pro drůbež 100 cm Krmící a napájecí korýtko pro drůbež 100 cm - 24 otvorů = 236,- Kč bez DPH. Krmící a napájecí korýtko pro drůbež 50 cm Krmící a napájecí korýtko pro drůbež 50 cm - 12 otvorů = 147,- Kč bez DPH. Na objednávku v eshopu do 21 dnů.	252,- Kč bez DPH

Napájecí kbelíky pro drůbež:

	Napájecí kbelík plechový pro drůbež 10 litrů Napájecí kbelík plechový pro drůbež 10 litrů - jednoduchý a oblíbený napájecí kbelík o objemu 10 l pro chov drůbeže. Je vyroben z pozinkovaného plechu.	278,- Kč bez DPH
	Napájecí kbelík pro drůbež 18 litrů Napájecí kbelík pro drůbež 18 litrů - z kvalitního plastu s držadlem. Dá se využít pro krůty, kachny, kuřata i slepice.	608,- Kč bez DPH

Napáječky pro drůbež barelové:

	Napáječka barelová pro drůbež 30 l Napáječka barelová pro drůbež 30 l - průměr 320 mm, výška 760 mm, plní se shora, velmi stabilní provedení, kvalitní napájecí miska upevněná k podstavci. Dá se využít pro krůty, kachny, kuřata i slepice.	1037,- Kč bez DPH

Napáječky pro drůbež automatické:

	Napáječka automatická pro drůbež Napáječka automatická pro drůbež - průměr 350 mm, výška 360 mm.	645,- Kč bez DPH
	Napáječka automatická pro kuřata Napáječka automatická pro kuřata - konstantní úroveň napáječky je zaručena při použití 5 napáječek, hadice, T spojky a přívodu vody. Na objednávku v eshopu do 21 dnů.	859,- Kč bez DPH
	Automatická napáječka pro drůbež Automatická napáječka pro drůbež - přímé napojení na vodovodní potrubí z plastu, vhodná pro všechny druhy drůbeže, plynule nastavitelná hladina vody, hadicová přípojka 1/2". Original Stückerjürgen.	1180,- Kč bez DPH
	Napáječka automatická pro drůbež korýtko 50 cm Napáječka automatická pro drůbež korýtko 50 cm - je vybavena plovákovou regulací, zábranou proti sedání drůbeže na korýtko a nastavitelnou výškou. Napáječka automatická pro drůbež korýtko 1 m = 790,- Kč bez DPH Na objednávku v eshopu do 21 dnů.	664,- Kč bez DPH

Napájecí pohárky, napájecí misky pro drůbež do klecí a ptactvo:

	Napájecí pohárek a miska na krmení Napájecí pohárek a miska na krmení - objem 0,3 litru pro drůbež na podestýlce, do klecí na výstavách atd. Z odolného a nerozbitného plastu, leštěný zvenku i zevnitř. Musí se nacvaknout na pružný drát procházející mezi háčky. Original Stückerjürgen.	21,- Kč bez DPH
	Napáječka univerzální 35 cl pro ptactvo a malá zvířata Napáječka univerzální 35 cl pro ptactvo a malá zvířata - kovová s plastovými držáky, díky kterým lze umístit na jakoukoliv drátěnou stěnu. Součástí dodávky není napájecí láhev.	74,- Kč bez DPH
	Napáječka s plastovou láhví 1,5 l pro ptactvo a malá zvířata Napáječka s plastovou láhví 1,5 l pro ptactvo a malá zvířata.	87,- Kč bez DPH
	Napáječka automatická s plastovou láhví 1,5 l pro ptactvo a malá zvířata Napáječka automatická s plastovou láhví 1,5 l pro ptactvo a malá zvířata.	126,- Kč bez DPH
	Napájecí miska pro ptactvo a malá zvířata Napájecí miska pro ptactvo a malá zvířata.	29,- Kč bez DPH
	Napáječka automatická pro ptactvo a malá zvířata závěsná Napáječka automatická pro ptactvo a malá zvířata závěsná.	55,- Kč bez DPH
	Napájecí miska pro plastovou láhev Napájecí miska pro plastovou láhev - objem až 1,5 litru, součástí dodávky není plastová láhev, průměr misky 23 cm. Určeno pro kuřata, slepice, holuby, bažanty, drobné ptactvo a včely.	69,- Kč bez DPH

Speciální a fontánové napáječky pro drůbež a holuby:

	Napáječka a krmítko pro holuby 2 l Napáječka a krmítko pro holuby 2 l - napáječka a krmítko pro holuby a hrabavou drůbež. Na objednávku v eshopu do 21 dnů.	99,- Kč bez DPH
	Napáječka pro holuby 1,75 l Napáječka pro holuby 1,75 l - průměr 115 mm, výška 210 mm. Napáječka pro holuby 2,5 l Napáječka pro holuby 2,5 l - průměr 115 mm, výška 270 mm = 160,- Kč bez DPH. Na objednávku v eshopu do 21 dnů.	131,- Kč bez DPH
	Napáječka pro holuby závěsná Napáječka pro holuby plastová závěsná, objem 5 l - určena pro holuby a hrabavou drůbež.	202,- Kč bez DPH
	Fontánová napáječka a krmítko pro holuby 8 l Fontánová napáječka a krmítko pro holuby 8 l - závěsná napáječka a krmítko pro holuby a hrabavou drůbež s bajonetovým uzávěrem.	264,- Kč bez DPH
	Fontánová napáječka a krmítko pro holuby 12 l Fontánová napáječka a krmítko pro holuby 12 l - závěsná napáječka a krmítko pro holuby a hrabavou drůbež s bajonetovým uzávěrem. Na objednávku v eshopu do 21 dnů.	348,- Kč bez DPH

Niplové napájecí systémy pro drůbež a propojovací prvky:

Niplové napájecí sytémy mohou být využity pro automatické napájení drůbeže. Výhodou je trvalý přísun nezávadné vody. Jak fungují niplové napáječky? Drůbež se velmi rychle naučí zobákem "oklovávat" viditelnou kapku z kolíčku niplu, tím jej nadzdvihuje a tak se napije.

	Nerezová niplová napáječka pro králíky a drůbež Nerezová niplová napáječka pro králíky a drůbež - napáječka se fixuje pomocí plechového úchytu do pletiva dvířek tak, že nipl je uvnitř kotce a vně pletiva je vyveden plastový vývod o průměru 9 mm pro napojení rozvodné plastové hadičky. Pomocí nabízených spojek a plastové hadičky se rozvede voda po všech kotcích a napojí se na nádrž 8 l. Pro niplové napaječky stačí tlak spádové vody z výškového rozdílu 1 m.	45,- Kč bez DPH
	Plastová nádrž k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež 8 l kompletní Plastová nádrž k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež 8 l kompletní - zásobní nádrž s plovákovým ventilem k doplňování vody pomocí rozvodů. Při instalaci musí být umístěna minimálně 0,5 m výše než je výška niplových ventilů a plovákový ventil se připojí na tlakový rozvod vody.	368,- Kč bez DPH
	Plovákový ventil k plastové nádrži k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež náhradní Plovákový ventil k plastové nádrži k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež náhradní.	235,- Kč bez DPH
	Propojovací hadička k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež Propojovací hadička k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež - cena za 1 m, zvolte počet metrů, celé klubko je 50 m.	16,- Kč bez DPH
	Přímá spojka k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež Přímá spojka k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež.	10,- Kč bez DPH
	L spojka k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež L spojka k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež.	9,- Kč bez DPH
	T spojka k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež T spojka k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež.	7,- Kč bez DPH
	X spojka k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež X spojka k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež.	11,- Kč bez DPH
	Redukce z 19 na 9 mm k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež Redukce z 19 na 9 mm k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež.	18,- Kč bez DPH
	Ucpávka vývodu nádrže k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež Ucpávka vývodu nádrže k niplovým napáječkám pro králíky a drůbež.	12,- Kč bez DPH

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz

Nový blok - dvojitým kliknutím zde zahájíte úpravu bloku...

Nový blok - dvojitým kliknutím zde zahájíte úpravu bloku...